Dobrý den. U zavlhajícího zdiva, které je pod úrovní terénu a je nepřístupné pro odkopání, nastává určitá komplikace pro odvlhčení. Nicméně bych tento stav rozdělil do dvou možných situací.
První situace: zdivo sklepení, které je pod domem, ve Vašem případě pod terasou, je pro zhotovení nové svislé vnější hydroizolace odkopáním zeminy nereálné. V době extrémních úhrnů srážek a to zejména v době povodní, které zasáhly v minulosti naši republiku, nejprve Moravu a později Čechy (v těchto dobách byly plošně prověřeny hydroizolace všech stojících staveb, vyjma povodní zaplavených, jelikož všechny vrstvy hornin dosahovaly extrémního nasycení vodou a extrémní výšky hladin spodních vod), nevznikla tlaková voda, respektive nedošlo k průtoku vody skrz zdivo a podlahy do sklepení, je jasné, že souhrnem vícero příznivých faktorů, zejména propustnosti podloží, výšky spodních vod v místě stavby, ale i dalších faktorů, je sice více či méně dotovaná spodní stavba “pouze” zemní vlhkostí, ale voda do těchto suterénních prostor nikdy nenatekla. Tato logická úvaha však s přibývajícím časem ztrácí svoji stoprocentnost, neboť i hydroizolace stárnou.
Druhá situace: Stejně situovaná stavba, ale v době zvýšených dešťových srážek začne do sklepení stavby voda natékat skrz zdivo.
Závěr: Tyto dvě situace mohou být pro návrh řešení rozhodující. V případě, že jste nikdy nezaznamenal působení tlakové vody a tím Vám do popisované místnosti nenatékala voda, je možné zhotovit svislou hydroizolaci z vnitřní strany od podlahy do výšky stropu, nejlépe, kdyby tato hydroizolační stěrka byla napojená i na funkční vodorovnou hydroizolaci v podlaze, což je v praxi obtížné (myšleno vytvořením těsného spoje vodorovné stávající hydroizolace v podlaze a nové svislé vnitřní hydroizolace). Pokud by ale byla v rekonstrukci i podlaha, byl by to ideální stav.
Bitumenová hydroizolace je velmi pevná k podkladu a životnost je srovnatelná s kvalitními asfaltovými pásy. Pokud ale bude působit tlaková voda z negativní strany, tj. z druhé strany stavebního dílce na hydroizolační stěrku skrz jeho podkladové vrstvy, je značné riziko odtržení svislé hydroizolace od stěny. Pokud jste v minulosti nikdy nezaznamenal působení tlakové vody a tím protečení vody skrz tuto zeď, lze postupovat dle Vašeho návrhu a po nanesení bitumenové hydroizolační stěrky je možné tuto stěrku nahodit vápenocementovou omítkou. Jelikož se bitumenová stěrka nanáší ve dvou vrstvách, doporučuji na první, ještě lepivý povrch, lehce vtlačit perlinku/mřížku. Druhou vrstvu hydroizolační stěrky doporučuji nanést také v tl. cca 2 – 3 mm, avšak před zatuhnutím zhotovit zvrásnění povrchu a to za pomoci hladítka se zuby a to do max. hl. druhé vrstvy cca 1-1,5 mm. Zvrásnění povrchu se provádí vodorovnými tahy hladítka a anebo křížením, viz foto. Toto zvrásnění povrchu zvýší přilnavost a pevnost omítky k hydroizolačnímu podkladu. Teprve poslední mé návrhy jsou vlastně odpovědí na Vámi položený dotaz, ale považoval jsem za důležité zasadit vše do širšího kontextu, a to zdaleka ne vyčerpávajícího, to jen na vysvětlenou obsáhlejšího úvodu mé odpovědi. Na závěr Vám posílám odkaz na injektážní metodu, kterou se dá vytvořit bezvýkopově vnější svislá hydroizolace. Vždy je spolehlivější zhotovit svislou hydroizolaci z venkovní strany stavebního dílce, který je pod úrovní terénu, ale ne vždy to lze provést dodatečně (Váš případ), ale existuje spolehlivá metoda a to gelová rubová injektáž: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/gelova-injektaz/.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Pro zvětšení klikněte kurzorem na obrázek

Děkuji vám za vaší odbornou odpověď. Tlakovou vodu jsem nezaznamenal, pouze velkou vlhkost omítek i zdiva.