Dobrý den,
plísně nebývají takto bílé, bývají zabarvené. Plísně neutvářejí na povrchu omítek jehličky a chomáčky, připomínající bílé jemné vousy nebo vatu, jak je patrno na fotografii. Na omítce jsou viditelné solné výkvěty.
Druhá otázka byla, „co s tím?“
V tomto případě se musí omítka bezpodmínečně osekat a spáry zdiva musí být proškrábány do hloubky cca 20 mm.
Po těchto pracích se musí udělat to nejdůležitější, a to je odstranění příčiny.
Příčinou Vašich solných výkvětů je dlouhodobé působení vzlínající vlhkosti ve zdivu. Vlhkost je dotována zemní vlhkostí, která je obsažena nejen v podzákladí stavby. Je to vlastně takový koloběh nám všem známý z přírody. Ve Vašem případě v neodizolavané stavbě. Po úhrnech srážek se zvýší zemní vlhkost, a pokud jsou v zemině obsaženy soli, jež jsou v ní obsaženy téměř vždy, jen s rozdílem v jejich druhu a zejména množství, voda tyto soli rozpustí a ty se s ní samovolně promísí. Voda má tendenci vzlínat vzhůru díky fyzikálnímu jevu, kterému se říká kapilární elevace. Tím, že spodní stavba, což jsou podlahy a zdi, nemají hydroizolace ať už z důvodu její absence, či dožilosti, jejich kapilární síť, to je veškerý porézní, a tím savý materiál, napomůže vlhkosti ke vstoupání vzhůru, přestože voda překonává gravitaci. Má to ještě více faktorů, ale myslím, že spíše čekáte na řešení a nikoli na tento výklad o průběhu zamokřování Vaší zdi. Co bych ale ještě dovysvětlil. S vodou, chcete-li s vlhkostí, se promísí soli, voda je tak kontaminována a vlhkost i s promísenými solemi vzlíná vzhůru. Vlhkost ve zdivu se ale dostává i na povrch, tedy i na povrch omítek. Následně se voda odpařuje, ale minerál se neodpaří. Tímto způsobem vznikly na povrchu omítky solné útvary, pro něž se vžil výraz solné výkvěty.
Pokud se tedy transport vody nepřeruší, tento proces bude probíhat neustále. Takže je nutné tento transport přerušit, a to mechanickou, anebo chemickou podřezávkou. Zbytková voda obsažená ve zdivu se postupně nad nově zhotovenou hydroizolací odpaří. Soli obsažené ve zdivu již nemohou putovat, a tedy ani krystalizovat na povrchu. Ve Vašem případě je nejprve třeba spolehlivě vytvořit dodatečnou vodorovnou hydroizolaci pro zamezení vzlínající vlhkosti. U obvodových svislých konstrukcí, které jsou už pod úrovní terénu, je nutné obvykle zhotovit i vnější svislé hydroizolace. Tím se odstraní příčina zamokřování konstrukce.
Závěr:
Omítky by měly být odstraněny s dodatečným přesahem nad horním okrajem poškození, spáry vyškrábané a následně je třeba vytvořit funkční hydroizolace proti vlhkosti. Po technologické pauze od vytvoření vodorovné hydroizolace, která je vždy prospěšná, ale není bezpodmínečně nutná, se povrch zdiva ošetří vhodným prostředkem, např. hydrofobní kapalinou AquaSalt Stop. Tato penetrační vrstva propustí zbytkovou vlhkost, ale soli nepropustí. Takto se spolehlivě ochrání nová omítka před částečně možným opětovným zasolením. Nátěr se provádí ve dvou vrstvách. Do druhého, ještě nezaschlého nátěru, se zahájí omítací práce. Omítka by měla být dostatečně prodyšná, aby zdivo mohlo zbytkovou vlhkost plynule propustit. Všechny další povrchové vrstvy na omítce musí být také paropropustné. Už jen na závěr. Sebelepší omítka, a teď je otázkou, co je to sebelepší omítka, problém z dlouhodobého hlediska sama o sobě nevyřeší. Je nezbytné odstranit příčinu.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz