Dobrý den.
Výškovou „problematiku“ jste evidentně pochopil a to mě vždy těší. Ale teď k Vašemu dotazu. Ve Vašem případě Vám jednoznačně doporučuji napojení hydroizolační vany s výškou injektážní linie. Z Vašeho dotazu vyplývá, že toto je v současném stavu možné a tak tuto výhodu rozhodně využijte. To znamená, vytáhněte hydroizolační vanu do výšky cca 50 mm přes injektážní linii. Tím se tyto dvě hydroizolace, to je vodorovná hydroizolace podlahy a vodorovná hydroizolace zdiva, na sebe spolehlivě napojí a navzájem doplní. Váš přiložený řez s výškami hydroizolací, podlah a zdí s červeně zakresleními svislými místy, které budou součástí hydroizolační vany, jak doporučuji, při představě působící zemní vlhkosti z podzákladí, nebudou výšky a místa, kudy by mohla zemní vlhkost pronikat do takto izolovaného průjezdu. Pokud ale Vaše obava pramení z představy, kam se ta vlhkost bude tlačit, když se vše uzavře, je tato představa, anebo spíše obava, zbytečná. Občas se s těmito obavami setkávám. Zemní vlhkost je všude okolo nás, ať vzdušná, ale i zemní, a ta je ovlivňována zejména množstvím srážek. I pod podlahami vedlejších místností je zemní vlhkost a není možné si představovat tuto vlhkost, jako tekoucí vodu. Zemní vlhkost se mění dle množství srážek, to je i ta zemní vlhkost pod domem, tj. pod podlahami a základy i vedlejších místností atd. Pokud jsme v těchto případech schopni dodatečně izolovat spodní stavbu před působením zemní vlhkosti, využívejme těchto možností. Můj závěr jsem napsal z důvodu, že se ptáte, jak vyřešit výšku mezi vodorovnou hydroizolací podlahy a vodorovnou hydroizolací ve zdivu a jedna z varianty byla sanační omítka. Ta určitě do sanačních prací nepochybně patří, ale ne jako řešení mezi izolacemi, které jsme schopni na sebe napojit.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz