Dobrý den. Po ukončené dispergaci injektážního krému do okolí vrtů, tj. laicky řečeno vsáknutí injektážního krému AquaStop Cream do zdiva, je vrt opravdu prázdný. To je princip vytvoření nové pásové hydroizolace ve zdivu pro zamezení vzlínající vllhkosti. Vrty se zpravidla pouze zaslepují zátkami vyrobenými z extrudovaného polystyrénu, které také dodáváme (zátky jsou vyráběny z XPS extrudovaného polystyrénu, který se vkládá i do zeminy). Zátka slouží k zatěsnění vrtů pro případný relativně zanedbatelný výron injektážního krému z krajové části ústí vrtů, což u vrtu ve vodorovném zhotovení a značné hustoty našeho krému je opravdu minimální, ale každá byť jen kapka by měla zůstat ve zdivu, nikoliv na zemi. Hustota injektážního krému je ale závislá i na jeho momentální naakumulované teplotě. Ve zdivu se krém většinou již zásadně nezahřívá. Při teplotě nad 25 stupňů – nikoliv ovzduší, ale krémové emulze – začíná injektážní krém snižovat svoji viskozitu, je řidší, což sice neovlivňuje jeho vlastnosti, pro který byl vyvinut, ale pak by opravdu mohlo bez použití zátky docházet k významnějším výronům. To jen pro úplnost informací. Co se ale velmi pravděpodobně nikde nedočtete je to, že zátka plní zejména funkci tepelné izolace. Tepelná izolace zátky je nutná pouze u zhotovených vrtů v obvodovém zdivu nad úrovní terénu. Tam je tato tepelná izolace v zimním období docela důležitá, byť vrty jsou jíž pod omítkami. Prokazatelně jsem toto mé tvrzení zmonitoroval termokamerou, kdy jsem v zimním období naprosto přesně lokalizoval na stavbách provedené injektáže bez použití zátek. Kde zátky nebyly, v místech vrtů na omítkách temperovaných místností byla teplota pouze 14 stupňů Celsia, ale povrchová teplota omítek v místnosti byla mimo injektáž např. 20 stupňů Celsia. Toto měření jsem prováděl při venkovní teplotě minus 5 stupňů. Je jasné, že při větších a zejména dlouhodobějších mrazech (v době průzkumu v zimním období byla relativně vysoká teplota a pouze krátkodobě mrzlo -pouze jedna noc byla mrazivá, jinak byly teploty nad bodem mrazu), by byl tento teplotní povrchový rozdíl na vnitřních omítkách větší. Samozřejmě je toto prochladávání v místech vrtů bez zatěsnění zátkami jiné u slabšího zdiva než u zdiva např. v tl. 800 mm. Tam, kde zátky byly vtlačeny do ústí vrtů po provedené injektáži injektážním krémem, nebyl tepelný povrchový rozdíl absolutně žádný. Toto mám zdokumentováno a tyto tepelné průzkumy jsem poskytl i odborné veřejnosti pro upozornění na tuto problematiku. Takže zátka je pro tepelnou izolaci vrtů ideální a hlavně je to jednoznačně rychlé, levné a hlavně plně funkční řešení tepelného oslabení zdiva. Podotýkám tepelného oslabení v místech vrtů, nikoliv statického. Samozřejmě výplň maltou tento teplotní problém řeší také, ale je to zejména zdlouhavé řešení. Pakliže je dům bez jakýchkoliv statických poruch, naším systémem se v žádném případě nemůže staticky narušit a také se to nikdy nestalo. Odhadujeme, že naším systémem bylo již nainjektováno 20 tisíc objektů. Bavíme se o průměrech vrtů 14 mm a osových vzdálenostech 100 mm u jednořadé nebo případně dvouřadé liniové injektáže. Samozřejmě pokud by měl konečný odběratel našeho injektážního krému důvodné podezření, že statika jeho domu není v pořádku, pak doporučujeme nechat si před aplikací injektáže, to ale platí pro jakékoliv zamýšlené stavební práce, stavbu odborně posoudit statikem. U sanace vlhkého zdiva existují určitá rizika zejména u výkopových prací pro zhotovení nové svislé podúrovňové hydroizolace. Tam je potřeba si počínat opatrně. Zejména u hlubších výkopů obvodového zdiva, nestabilitě podloží apod. Výkopy by se měly provádět v etapách a svislou hydroizolaci postupně v těchto etapách napojovat. Ale toto už je téma na jiný rozbor. Pokud ale zhotovitel má přece jen obavu, že zdivo je oslabené o vyvrtaný materiál, může po úplném samovolném vyprázdnění injektážního krému vrty vyplnit zdicí maltou, případně lepidlem, ale spíše bych doporučil zdicí maltu, která se u většiny klasických zdicích materiálů pro zdění používá. Výplň maltou je i praktičtější. Pro tuto maltovou výplň bych doporučil použít námi dodávanou injektážní pistoli pro kbelíkové balení, která vytlačí i hustší materiál, než je injektážní krém, pro který je upravená a dodávána. Bez problémů je schopna svým pístovým posunem vytlačit i hutnější materiály, a tím i vyplnit již prázdné vrty, např. zdicí maltou. Jak ale podotýkám, u drtivé většiny staveb, kde se zhotovují vrty pro následnou výplň – injektáž – a to v průměru vrtů 14 mm a osových vzdálenostech 100 mm – se tyto maltové výplně neprovádějí, a to nejen koncovými zákazníky, ale tyto maltové výplně po vyprázdnění vrtů neprovádějí ani specializované injektážní firmy. Ale samozřejmě tato případná maltová výplň vrtů, po úplném vyprázdnění vrtu a dispergaci injektážního krému do zdiva, není v rozporu s ničím a naopak u vrtů, které se zhotovují do zdiva, které je pod úrovní terénu, se těmito vrty zdivo přece jen více otevírá vůči vnějšímu terénu, byť jsou vrty pokráceny. Tam si myslím, že pokud není zhotovená kvalitní svislá hydroizolace podúrovňového zdiva, jsou tyto maltové výplně po vyprázdnění vrtů prospěšné. Pokud je zdivo značně nesourodé a hlavně nesoudržné, toto bývá u některých druhů kamenného či smíšeného zdiva a velmi starého, které bylo dlouhodobě silně zatěžováno vlhkostí, je dobré toto zdivo navrtat dle technologického postupu pro krémovou injektáž, ale přes tyto vrty zhotovit nejprve výplň zdiva řidší cementovou směsí, nikoliv injektážním krémem, tím bude zdivo kompaktnější a zejména pevnější a po cca 14 denní technologické pauze se místa původních vrtů opět navrtají a provede se krémová injektáž zdiva Systémem AquaStop Cream pro zamezení vzlínající vlhkostí. Pak se již ústí vrtů zatěsní zátkami, případně se prázdné vrty vyplní zdicí maltou. Ještě bych podotkl, že v případě omítání nových omítek po provedené injektáži, se zátky ve vrtu nechávají a to nejen u linií vrtů v obvodovém zdivu nad úrovní terénu, kde jsem smysl tepelné izolace vysvětlil, ale i u zdiva vnitřního i v obvodovém zdivu pod úrovní terénu, kde samozřejmě k tepelným mostům nedochází. Ale přesto není důvod tyto zátky z vrtů odstraňovat.
S pozdravem Jiří Schwarz

Vážený pane Schwarzi,

děkuji vám za možnost položit dotaz.
K výše uvedenému dotazu ohledně vyplnění “vsáklého” krému mám jen ujišťující dotaz. Pochopil jsem tedy správně, že se již nasáklý vrt může vyplnit maltou, po zatuhnutí se znovu vyvrtá a poté znovu aplikuje injektáží – tedy aby se zaizolovala i nová směs? Jde mi o statiku smíšeného zdiva staré stodoly, kde mám obavy z vrtů. Samozřejmě jiný způsob izolace, třeba podřezáním, nemůže brán v potaz.
Dále bych se rád zeptal na výšku vrtu v případě, kdy materiál z vnitřní části budovy- udusaná hlína, bude odebrán, poté bude položena asfaltová izolace a betonová podlaha. Může být v tomto případě vrt v úrovni zaizolované vnitřní podlahy? Z hydrostatického hlediska se mi to zdá logické

Děkuji vám

Dobrý den. Promiňte, ale není to tak, pokud jsem zase já Vaší odpovědi správně porozuměl. Nejprve se provedou vrty a výplň vrtů, to je injektáž pro zamezení vzlínající vlhkosti, pak se v řádech týdnů krém rozšíří do okolí vrtů, tj. do přilehlého zdiva, tím se vrty vyprázdní. Tím je injektáž dokončena, a pásová izolace v celé hloubce, délce a určité výšce vytvořena. Pakliže máte obavu z narušení statiky po ukončené injektáži, kdy vrty budou již prázdné a injektážní krém zhotovil dodatečnou pásovou izolaci ve zdivu, vrty vyplníte zdicí maltou. Tato dodatečná výplň obsahů vrtů maltou se již nepřevrtává.To by nedávalo smysl. Pokud máte obavu, že malta není nasycená injektážním krémem, to je sice pravda, ale jedná se o středovou část pásové clony (pro představu to je nadneseně desítka v terči), ale v okolí ,,10,, je už vše zaizolované. ,,10ky,, ve středech již spojených ,,terčů,, do pásové linie, nemůžou nic přemosťovat. Vlhkost je pod vrtem vyplněným novou zdící maltou již zastavena.