Dobrý den,
určitě je Váš dotaz směřován k provedení injektáže v obvodovém zdivu nad úrovní terénu. U obvodového zdiva nad úrovní terénu se teplotní podmínky pro rozhodování aplikace v zimním období nemění, a to ani v případě, že se navrtání zdiva provede z vnitřní strany. Píši to proto, že jsem zaregistroval, že někteří zhotovitelé se domnívají, že v případě navrtání obvodového zdiva z vnitřní strany se zimní teplotní riziko v tomto případě snižuje, anebo vůbec není, ale samozřejmě je to jinak. Teplotní riziko v zimním období je neměnné, a to i v případě, že bude navrtané z venkovní či vnitřní strany.
Krémová injektáž vlhkého zdiva v obvodovém zdivu se zateplenou fasádou má jistě jiné teplotní hranice pro aplikaci atd. V podstatě žádné omezení za určitých podmínek u zateplené fasády není. Také jste se asi nedotazoval na injektáž u zdiva pod úrovní terénu/ve sklepeních, kde se teplota s přibývající hloubkou (od nezámrzné hloubky) mění jen s velmi malými teplotními rozdíly. V 1. NP vnitřních příček a zdí, kde se mohou prostory v zimním období temperovat, nejsou venkovní teploty také rozhodující. V těchto případech asi není co vysvětlovat a čeho se obávat.
Ale teď k jádru problematiky. Možná pro Vás, ale i ostatní čtenáře bude má odpověď trochu překvapivá.
Teploty pod bodem mrazu mohou způsobit promrzání zdiva, a tím do určité míry mohou znehodnotit výsledek injektáže. Rychleji také promrzají obvodové zdi při vyšším procentuálním momentálním zavlhnutí. Vlhké zdi, rovná se vyšší teplotní vodivost, vyšší tepelné ztráty, atd… Injektážní krém AquaStop Cream® není ale tak náchylný na znehodnocení mrazem, jak se asi obecně předpokládá. V momentě, kdy klesne venkovní teplota pod bod mrazu, se voda začíná měnit ze skupenství kapalného na skupenství tuhé, pevné, a tím začne měnit své mechanické vlastnosti. Tato změna skupenství ale platí pro H2O.
U injektážní emulze na bázi silanů a siloxanů, tj. u krému AquaStop Cream® začíná bod mrazu čili bod tuhnutí od -17 °C. Také je potřeba si uvědomit, že se teplota pro výsledek injektáže neřídí teplotou venkovního vzduchu, ale teplotou ve zdivu, což může mít určitou diferenci. Ale přesto bychom se měli v praxi řídit venkovní teplotou, neboť ta dříve či později ovlivní teplotu ve zdivu. Problém je ale někde jinde. I kdyby se injektážní krém ocitl ve zdivu o teplotě pod bodem tuhnutí H2O, ke znehodnocení emulze nedojde. Toto tvrzení mám podložené a prokázané vlastní tříletou zkouškou našeho výrobku, kterou jsem před mnoha lety provedl. Po třech letech vystavení injektážního krému velmi nízkým, ale i vysokým teplotám jsem provedl zkoušku ve zdivu, také laboratorní zkoušku, a zjištění bylo zajímavé, možná až překvapivé. Na vlastnostech injektážního krému AquaStop Cream® se vůbec nic nezměnilo a svoji účinnost si tento zkušební vzorek zachoval. Jako statutární zástupce výrobní společnosti bych Vás měl s Vaším dotazem odkázat na technický list pro náš výrobek, kde je vše uvedeno v souladu s platnými normami, předpisy a vyhláškami pro udělení certifikace výrobku.
Nicméně mnou provozovaná poradna slouží zejména pro praktické rady, a proto Vám odpovím v praktické rovině, která ale není v rozporu s dokumentací, byť jsou některé formulace zdánlivě jiné. V případě vyšší procentuální vlhkosti ve zdivu se zvyšuje jeho tepelná vodivost, a tím jsou vyšší i tepelné ztráty, což při poklesu vnější teploty způsobuje zrychlené snižování teploty ve zdivu, ale i naopak. To je obecně známo. Při vyšším a dlouhodobém poklesu venkovní teploty začne obvodové zdivo nad úrovní terénu postupně promrzat. Voda/vlhkost ve zdivu se začne (zejména od vnější strany zdiva) měnit ve skupenství pevné. Vlhkost obsažená ve zdivu, tj. vlhkost obsažená v pórech a kapilárách, se začne měnit v krystalky ledu. A tady začíná zásadní problém. Krystalky ledu ve zdivu vytvoří bariéru pro dispergaci aktivních látek injektážního krému, který při stejné teplotě ale ještě netuhne. K promrznutí zdiva dochází postupně a je to ovlivněno vícero faktory, ale myslím, že ty zásadní jsem již vysvětlil. Takže si vytvořme modelový příklad pro vysvětlení. Injektáž zhotovíme v obvodovém zdivu, a to nezávisle na tom, zda vrty byly provedeny z venkovní anebo vnitřní strany v obvodového zdivu nad úrovní terénu, ale v době, kdy k promrzání zdiva ještě nedochází. Ale hydrofobizace ve zdivu, která spolehlivě zamezí kapilárně vzlínající vlhkosti, vzniká relativně pomalu, a to v řádech několika týdnů. Avšak tento déletrvající průběh je sice výhodný, ale v zimním období zrádný. A tady je další důležitý moment, na který chci upozornit. Nemělo by se vycházet z teplot v době provedené injektáže, ale musíme počítat s teplotami, které se mohou v zimním období razantně změnit v době vznikající clony proti vlhkosti, která, jak jsem se zmínil v předešlých větách, vzniká v řádech týdnů. Pokud dispergace aktivních látek nebude ještě dokončená a zdivo v této fázi začne promrzat, může se dispergace aktivních látek zastavit v hloubce už promrzlého zdiva, samozřejmě opět v závislosti na momentální procentuální vlhkosti ve zdivu, poklesu teploty pod bodem mrazu, časové délce tohoto poklesu, druhu zdiva atd.
Šíření injektážního krému AquaStop Cream® se ve vrtu ale nezastaví. Injektážní emulze se bude šířit/dispergovat v místech nepromrzlé hloubky zdiva až do konečného svého procesu. Zdivo totiž velmi pravděpodobně nepromrzne v celé své tloušťce a zejména okamžitě. Jaký je tedy důsledek postupného promrzání zdiva? Clony v hloubce nepromrzlé tloušťky zdiva budou o to intenzivnější, ale v hloubce promrzlého zdiva clona samozřejmě nevznikne. Krystalky ledu obsažené v pórech a kapilárách zdiva vytvoří překážku pro dispergaci, jak jsem už vysvětlil. Při venkovním oteplení krystalky letu roztají a zdivo bude propustné pro kapilárně vzlínající vlhkost, a tím i pro šíření aktivních látek injektážním krému. Vrty ale mohou být již prázdné, jelikož, jak jsem výše popisoval, injektážní krém se mezitím bude vsakovat do ještě nepromrzlé hloubky zdiva. Tento výklad jsem napsal z důvodu, aby se tato problematika vysvětlila ve všech souvislostech. Pokud ve Vašem případě budete mít jistotu anebo spíše víru, že zdivo nezačne promrzat, řekněme cca do tří týdnů od dokončené injektáže, vše dopadne dobře. Ale můžeme věřit takto dlouhé předpovědi počasí v zimních měsících? Myslím, že jsem Vám poskytl veškeré informace pro Vaše rozhodnutí, zda se pustit do injektáže v obvodovém zdivu v zimních měsících.
Proto pokládám tak trochu řečnickou otázku. Jsou v praxi tyto uvedené hodnoty v technických listech vždy tak absolutní? Kde je hranice skutečného rizika, a tedy ještě správného rozhodnutí zhotovitele? A sám si, ale pro Vás, odpovím. Asi opravdu v technickém listu výrobku. Ale myslím si, že tato odpověď může napomoci se v některých případech „uklidnit“, anebo naopak tuto záležitost brát s větší obezřetností.
Ještě dvě obecná pravidla:
1) Krátkodobý pokles teploty pod bod mrazu většinou nezpůsobí promrzání zdiva. Příklad: v noci klesne teplota na -3 °C (bývá to na několik hodin) a přes den teplota vystoupá na 8 °C. Tento výkyv nezpůsobuje promrzání zdiva.
2) Čím více však půjdeme do zimních měsíců, rizika výše uvedená se zvyšují.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel společnosti