Dobrý den, paní Hudečková.
Po bezchybném provedení dodatečné hydroizolace ve zdivu k zamezení vzlínající vlhkosti, správném/ dostatečném větrání, vyšší teplotě vzduchu a jeho nižší procentuální vlhkosti, apod…, dále množství zbytkové vlhkosti ve zdivu, výsledky postupného vysychání by měly být viditelné v řádech měsíců. Ta doba může být i kratší, ale na vysychání zdiva má vliv vícero faktorů, které jsem zdaleka nevyjmenoval v předešlé větě všechny. Doba vzniku celistvé hydroizolace ve zdivu krémovou injektáží je 2 – 6 týdnů. Až po této době nastává proces postupného vysychání. Kdy zmizí plísně na omítkách Vám nemohu jednoznačně odpovědět. Plísně na omítkách se tvoří v ruku v ruce se zvýšenou vlhkostí. Takže, pokud zdivo je suché, plísně by neměly mít podmínky pro své bujení. Ale není tomu tak absolutně. Vlhkost na povrchu omítek může být způsobena také kondenzací, z důvodu zvýšené vzdušné vlhkostí, která může kondenzovat na površích chladnějších místech vnitřních konstrukcí, např. v důsledku tepelných mostů. Dále v kombinaci s nedostatečných proudění vzduchu a pod. Takže na otázku, kdy se Vám nebudou tvořit plísně na omítkách lze obecně odpovědět, až Vaše klima v místnostech nebude příznivé pro uchycení sporů plísní a jejich bujení. Nicméně, opravdu je zásadní, aby zdi a podlahy spodní stavby nezavlhaly z důvodu nefunkčních či chybějících hydroizolací.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den, chtěl bych se zeptat mám rodinný dům postavený v roce 2017 barák je postavený ve svahu, kdy sklep je zakopaný ze 3 stran v jedné stěně je do domu veden plyn, elektrika a voda vše v průchodkách skrz zeď a v posledních dvou letech vždy, když přijde přívalový déšť vlhne mě zeď v místě těchto průchodek. Můj dotaz je takový zda z vnitřní strany domu mohu použít vaší injektáž z venkovní strany to nemohu opravit je tam terasa 15 cm betonu, dlažba a dva metry hluboko. Děkuji za odpověď.

Dobrý den.
Z informací z Vašeho dotazu je jasné, že se jedná o působení tlakové vody, která se tvoří u obvodové zdi pod úrovní terénu při rychlém a intenzivním dešti. Je ale pozitivní, že se jedná pouze o místa průchodek. Samozřejmě by bylo ještě pozitivnější, kdyby tento problém nenastal vůbec, ale jsou i horší scénáře. Jistě mi rozumíte. S průchodkami si poradíme. Voda proniká buď samotnou průchodkou, která je v průměru o něco větší, než je přípojka. V tomto případě je nutné tyto průchodky opatrně obnažit na povrchu vnitřní zdi a otevřít prostor mezi přípojkou a vnitřním průměrem průchodky a co možná nejlépe vyčistit tento meziprostor od zbytků malty a pod. Pak tento prostor vyplnit, co nejvíce do hloubky, kanalizační anebo studnařskou montážní pěnou. Následně se zase průchodka zaomítne. Případně vyčkejte na přívalový déšť a pozorujte, zda se voda v krůpějích nebude objevovat okolo průchodky. Vyplněním průchodky doporučenou pěnou už průsak vody nebude možný. Pakliže se voda, kapičky vody, o velký objem vody se jednat nebude, jak vyplývá z Vašich informací, ale bude se objevovat okolo průchodky, jedná se nespolehlivé zatěsnění svislé hydroizolace s těmito prostupy, kde se mají provádět tzv. hydroizolační „límečky“ a pod. To je pak trochu složitější. Tím, že nemáte možnost se dostat k těmto průchodkám z vnější strany, kde by se zatěsnění proti vodě samozřejmě provedlo snadno a spolehlivě, musíme toto napravit z vnitřní strany. Pokud se jedná o tlakovou vodu, je třeba zhotovit okolo průchodek, v jejich těsné blízkosti a tím s velkou opatrností vrty a provést polyuretanovou injektáž. To ale už musí provádět odborná firma. Zde Vám vkládám link na tuto technologii, viz návod: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/polyuretanova-injektaz/?swcfpc=1 V případě, že se i po tomto opatření budou i nadále dělat „pouze“ vlhké mapy, pak tato místa se zvýšenou opatrností plošně injektujte Systémem AquaStop Cream, viz návod: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/navod-k-injektazni-aplikaci/?swcfpc=1#plosna-injektaz-zdiva
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz