Dobrý den. Prosím o zaslání doplňujících informací. Jaký je povrch terénu za zadní stěnou garáže? Předpokládám, že se bude jednat o travnatou plochu s uloženými betonovými žlabovkami, případně vybetonovaného koryta pro odtok povrchové vody. Možná i s okapovým chodníčkem, ale ten okapový chodníček bych tipoval, že tam spíše nebude. Do odtokového žlabu je svedena i dešťová voda ze střech garáží?
S pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý večer,

Ano je to jak vy píšete. Jedná se o travnatý svah a u zdi podél garáží je vybetonované koryto na odtok dešťové vody. Na převis střechy jsem instaloval před dvěma lety okap s přesahem 1,5m.na každou stranu a odtok okapu je sveden do dešťové kanalizace která má vpusť objednu garáž vedle mé garáže. U většiny zbývajících sousedních garáží bohužel okapy nejsou a tím pádem stéká voda rovnou ze střech do vybetonovaného žlábku.
Děkuji za vaši ochotu řešení mého problému
S pozdravem Lichovník

Dobrý den. Tak nějak jsem si představoval tu zadní stranu řadových garáží ve svažitém terénu. Nejprve k tomu odtokovému žlabu. Do jisté míry je účinné, že je voda ze střech odváděna od základů garáží. Ale problém to úplně vyřešit samozřejmě nemůže. Jak popisujete, pod úrovní terénu, odtokového koryta, není funkční (anebo vůbec není ) svislá hydroizolace. To je ten primární problém. Kdyby byla plně funkční vnější svislá hydroizolace od výšky terénu do hloubky základové spáry, byl by jeden směr dotace vlhkosti do zdiva pod úrovní terénu vyřešen a sice ten z bočního směru a velmi pravděpodobně by bylo zamezeno i působení tlakové vody, která jak popisujete, občas protéká skrz zdivo. Tato dotace vlhkosti z bočního směru je určitě vyšší, než dotace, která proniká kapilárně od základu, tj. odspodu, od základů. Nabízí se možnost, jak plnohodnotně a velmi spolehlivě Váš problém technicky vyřešit. Myslím si, že v odkopání zadní obvodové stěny garáže Vám nic nebrání a nemyslím si, že byste byl závislý na realizaci odbagrování v celé délce všech garáží a tím na rozhodnutí pro tuto společnou akci všemi vlastníky. Můžete nezávisle udělat odkop zeminy do hloubky základové spáry v délce Vaší šířky garáže, hloubka výkopu bude, dle Vašeho údaje rozdílové výšky mezi podlahou a terénem, tipuji do 145 cm, v šířce výkopu 100 cm, v případě připažení výkopu do 120 cm. Takovýto rozsah výkopových prací se dá ručně zvládnout za 2, max. 3 dny. Obnažené zdivo se mechanicky či mokrou cestou, za použití vysokotlakového čističe – vapky, očistí. Ale mechanické očištění zdiva je praktičtější. Zbytky zeminy na obnaženém zdivu se velmi rychle osuší a již druhý den se kartáčem zbytková zemina a další nepevné částice spolehlivě odstraní. U podlahy v garáži z vnitřní strany zhotovíte injektáž dle technologického postupu po Systém AquaStop Cream. Současně se z venkovní strany zhotoví svislá hydroizolace např. bezešvou stěrkovou hydroizolací AquaStop Bitumen 2K. Navrtání zdiva doporučuji zhotovit před zhotovením svislé hydroizolace, případně před opětovným zásypem a to z důvodu odkontrolování zdiva, zda při navrtání zdiva nedošlo k poškození venkovní nové hydroizolace. Pak se již zemina vrátí do výkopu s postupným hutněním. Nakonec se vybetonuje odstraněná délka žlabu. Při zahájení výkopových prací se betonový žlab musí v délce výkopu samozřejmě odstranit, ale je dobré si při těchto sanačních pracích připravit provizorní propojení odtokového přerušeného žlabu pro případ, kdyby začalo pršet. Myslím, že by pro tyto účely postačil kus plechového střešního žlabu, který by se vždy po pracovním dnu uložil tak, aby přesahy plechového žlabu uloženého do betonového koryta byly, jak se říká, po vodě. Technicky je to řešitelné. Myslím si, že zhotovení opěrné zdi pro oddělení zadních zdí od terénu je nákladnější a přináší složitější technická řešení. Samozřejmě, pokud by se výkop udělal v celé délce garáží najednou a postupovalo by se dle mého návrhu, určitě bych doporučil zhotovit na dně výkopu drenážní těleso se spolehlivým odvedením vody od garáží. Myslím si, že i když zatím ve Vašem úseku zadní obvodové zdi nebude uložené drenážní těleso, při spolehlivém zaizolování vnějšího podúrovňového zdiva až na základovou spáru či spodní hranu betonové desky, se Vám tlaková voda už v garáži objevovat nebude. Jednoduše si najde snazší cestu průtoku. Třeba tento postup bude inspirovat i ostatní majitele garáží. Ideální by bylo, kdyby to byli majitelé alespoň dvou sousedních garáží. Váš problém se dá vyřešit i z vnitřní strany garáže, ale toto řešení je spolehlivější, můj terminus technicus, stavebně čistší. Kdyby ale tento návrh řešení byl nepřijatelný a to z různých důvodů, třeba z důvodu pozemkového práva apod., ještě bych Vám popsal návrh řešení z vnitřní strany garáže, ale přece jen bych ve Vašem případě postupoval dle tohoto návrhu, pakliže to bude jen trochu schůdné.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz