Dobrý den, pane Bakaláři,
Váš návrh řešení je naprosto správný. V tomto kamenném základu není ideální vytvářet dodatečnou hydroizolaci pro zamezení vzlínající vlhkosti. Koneckonců nebyla tam uložena ani ta původní hydroizolace při výstavbě, kdy stavitelé mají více možností s hydroizolacemi pracovat.
Píšete, že nad podkladovém betonu ve výšce 200 mm začíná cihelná zeď. Na podkladový beton navaříte asfaltové pásy, které budou vytaženy alespoň do výše injektážní linie, a položíte polystyrén 250 mm vysoký. Podstata otázky ale byla, „v jaké výšce zhotovit injektáž“. Do výšky 200 mm od podkladového betonu je stále kamenný základ. Takže v této výšce ještě ne! Ale pak už je cihelné zdivo. Místo pro injektáž mně vychází ve spáře, která se bude nacházet v horní krajové části tepelné izolace, možná pár centimetrů nad ní. S napojením hydroizolační vany přes injektáž samozřejmě naprosto souhlasím. To je také podstatné a nutné. Ano, vlastně jste vše správně navrhl, a tak s Vaším návrhem souhlasím.
Přece jen jedna rada, možná pro Vás už zbytečná, jelikož se evidentně v oblasti sanace vlhkého zdiva fundovaně orientujete. Výšku injektáže jsme si řekli a potvrdili, ale tento návrh platí za předpokladu, že nemůže z druhé strany zdi docházet k přemostění vlhkosti, a to např. ze svisle neodizolované přilehlé zeminy okolního terénu či vedlejší místnosti, která by byla výše než výška injektážní linie (podřezávky zdiva). Toto výškové pravidlo platí pro všechny metody chemické či mechanické podřezávky zdiva. U Vás jsem si téměř jistý, že je Vám ale toto výškové pravidlo jasné. Možná toto upozornění bude přínosné pro některé čtenáře mnou provozované poradny.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Předpokládám, že základy po vybourání původní podlahy vypadají obdobně. Použil jsem fotografii, která bude ilustrativní pro ostatní čtenáře, kteří tím mohou lépe chápat důvody zvolené výšky injektáže. Tady je podlaha ještě bez podkladového betonu.