Dobrý den, pane Strnade,
hloubkovou penetrací lze docílit částečného zpevnění povrchu zdiva, maltových spár a maltových výplní a obecně slouží jako adhezní můstek pro lepší spojení tenké vrstvy k podkladu. V případě Vaší omítky jsem však přesvědčený, že hloubková či povrchová penetrace na bázi disperzí a akrylátu nikterak pevnost povrchu zásadně nezmění. Přilnavost omítek k podkladu je zejména ovlivněna připraveným povrchem zdiva a kvalitou omítky. Pokud povrchy zdiva budou zbaveny nepevných částic a jiných nečistot, spáry budou vyškrábané do hloubky 10 – 20 mm, bude spolehlivým adhezním můstkem kvalitně provedený špric, např. zhotovený ze 100 % plochy. Musíme si také uvědomit, že se pohybuje v oblasti sanace vlhkého zdiva. To znamená, že tyto penetrace, o kterých se Vy zmiňujete, mohou mít určitý zpevňující účinek, ale pro přilnavost kvalitní omítky naprosto bezvýznamný. Povrch zdiva mohou však do určitě míry uzavírat. To znamená, že snižují jeho prodyšnost, což v našem případě není výhodné. Omítka AquaSan Porosity se vyznačuje vysokou odolností a pevností na odtrh. Před omítáním postačí očištěný povrch zdiva zvlhčit vodou, aby nebyl suchý. Pevnost k podkladu omítky AquaSan Porosity bude nadstandardně vysoká, ale přesto bude i nadále prodyšná, což většinou u některých stavebních materiálů nejde ruku v ruce (pevnost = nižší prodyšnost a naopak). Sám víte, že kdybyste prodlužoval škrábající kus/ocelový hrot, např. zednické kramle, do spáry, mohl byste tuto spáru dál a dál vydrolovat a to nezávisle na tom, zda by byla zpenetrovaná či ne. Penetrační nátěry jsou vhodné a často používané na různé dokončovací/finální stěrky a některé štuky, které se natahují na nesavé a hladké podklady, jako jsou např. panely, železobetonové monolity, sloupy, apod. Penetrace určitě mají své uplatnění u tenkovrstvých finálních stěrek.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz