Dobrý den.
Přesně nerozumím druhé větě z vašeho dotazu. U Vašeho druhu zdiva se krémová injektáž AquaStop Cream provádí zcela běžně a to z důvodu, že krémová konzistence neproteče nesoudržným zdivem, tak jako by se to stalo u všech kapalných injektážních výrobků, ať mají chemické složení sebelepší, ale pro tento druh kapalných injektáží, respektive jejich výsledků, je nežádoucí gravitace a té se nevyhneme. Zde je odkaz, kde vysvětluji a myslím, že zcela logicky a pravdivě, zdůvodnění, proč je krémová injektáž účinnější. Pokud Vás širší vysvětlení zajímá, stačí kurzorem kliknout na odkaz: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/proc-tuto-injektaz/
Vaše zdivo je vyzděné ze dvou nasákavých materiálů bez průběžných a pravidelných spár. Přesně nerozumím důvodu Vaší otázky, a tomu, že byste chtěl vrtat vždy do kamene a nechtěl byste se ocitnout ve spáře. U zdiva, které je zděné bez jakékoliv pravidelnosti, tj. i u Vašeho zdiva, nedává při vrtání smysl se buď spárám vyhýbat anebo je naopak vyhledávat. Kameny jsou v různých velikostech a tvarech, v různých výškách vodorovných a svislých vrstev, které byly více či méně vyplňovány spojovací, dle Vašeho popisu hliněnou, maltou. Nejedná se o opracované kamenné bloky, které by byly ve svém rozměru kladeny na celou tloušťku zdiva. Přímka vrtu se tím ocitá v určité hloubce v kameni, v hliněné maltě atd. Takže nedává opravdu smysl se vyhýbat spáře, která se na povrchu po odstranění omítek odhalí. U tohoto druhu zdiva se spáry stáčí dle tvarů kamene a tak přímka vrtu se velmi rychle ocitne v kameni a naopak. Toto platí i pro smíšené zdivo. Opuka, pískovec, ale i další druhy kamenů, jsou pro vytvoření dodatečné izolace k zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti vhodné, a z přírodních materiálů jsou považovány za jedny z nejnasákavějších materiálů hojně používaných ve stavebnictví (zejména v minulosti), a malta, a to i hliněná malta, je taktéž značně nasákavá pro vodu/vlhkost. Zde musím odcitovat jedno z mých tvrzení, se kterými se ztotožnila i odborná veřejnost: Kudy snadno kapilárně vzlíná/proniká vlhkost, to se týká i Vaší hliněné malty v opukovém zdivu, tak se v tomto druhu zděného prostředí také rychleji a intenzivněji šíří aktivní látky injektážního krému a tím spolehlivě vzniká funkční hydrofobní bariéra. Možná jste to v dotazu myslel přece jen jinak, než jsem pochopil. Pokud jste myslel jiný problém, který opravdu do určité míry nastává u tohoto druhu zdiva, a to dodržení rovinnosti, určité souběžnosti a přesných osových vzdáleností, postačí si prohlédnout přiloženou fotografii, jak si připravit podklad pro snazší navedení vrtáku do zdiva. Jakmile se vrták zanoří pár centimetrů do hloubky zdiva, už nemá tendenci se ze své přímky vychýlit. Univerzální malta se dá na očištěné zdivo nanášet hladítkem a po pár dnech dosahuje značné pevnosti. Zdicí malta se na zdivo natahovat nedá, odpadává, a klasická vápenocementová jádrová omítka se sice dá snadno na povrch zdiva natáhnout, ale není tak pevná pro tento účel. Proto tuto přípravnou stěrku doporučuji zhotovit univerzální maltou. Tenkovrstvé nanesení na povrch je myšleno tak, že na povrchu zdicích kamenů není nutné zhotovovat značnou tloušťku stěrky, ale samozřejmě v mezerách mezi kameny a vypadaných místech zdiva se tato místa i hloubkově doplní. Nejedná se zde o vyrovnání zdiva co do svislé roviny, stěrka může kopírovat i vlnění povrchu zdiva, a to třeba jen na výšku použitého hladítka, čímž vytvoříme stěrku v horizontálním pásu, v místě následně plánované injektáže. Tím bude povrch zdiva v místě injektážní linie připravený pro snazší začátek vrtání.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Přípravná stěrka univerzální maltou na kamenném zdivu před zahájením vrtacích prací