Dobrý večer, jen jestli jsem to správně pochopil. Tak jak jste radil tomu pánovi, co by potřeboval cisternu vašeho gelu a že to nakonec odkope. Není injektáž vhodná k odizolování celé stěny pod úrovní terénu? Mám ten problém, že dům je postaven na skále, z plných cihel, a ze dvou stran pod úrovní terénu, cca 2m. A někde ta zeď je tvořená skálou samotnou. Odkopání není možné nejen kvůli skále, ale i kvůli vedle sousedícímu domu. Mezera 20cm, rozšiřující se do asi 1,5m. Uvnitř jsou předstěny, které bych chtěl odstranit(z mezery je cítit zápach plísně a vlhka). K věci,statik mi doporučil udělat injektáž zdiva u podlahy, rohu a deset cm nad úrovní terénu. Navázat podlahovou izolaci. Natáhnout stěrku od zn.Remmers, která celou zeď uzavře a pak to celé nahodit sanační omítkou také od té značky. A pak mám druhou variantu, která údajně taky funguje. A to je navrtání injektáže stejným způsobem a použít sanační systém od Baumitu (špric,omítka,štuk). Zeď pak může dýchat a vlhkost taky nepustí. Za jakýkoli názor a radu předem děkuji, Petr.
- Petr stáří dotazu 8 roky dní
- last edited 8 roky dní
- You must login to post comments
Dobrý den,
ano, ve Vašem případě, kde se nedá podúrovňové obvodové, ale v některých případech i vnitřní podúrovňové zdivo odkopat (např. obvodové zdivo sklepa pod domem) a zhotovit venkovní rubovou svislou hydroizolaci, nezbývá nic jiného než izolovat z vnitřní strany domu. Je ještě jedna metoda, a to gelová rubová plošná injektáž zdiva, která se zhotovuje nikoliv do zdiva, ale skrz zdivo (skrz stavební dílec) a napouští se přilehlá zemina, a tím i rubová strana zdiva cca 30 až 35 litry gelu na 1 m2 plochy od spodní části podúrovňového zdiva do výšky terénu. Tato technologie plně nahrazuje odkop a zhotovení svislé rubové hydroizolace, ale jedná se o trochu nákladnější sanaci zdiva. Je ale otázka, zda by to ve Vašem případě vůbec šlo technicky provést z důvodu Vámi zmiňované skály, která je v podstatě součástí stavby. Takže ten návrh vnitřní izolace jen mohu doporučit včetně toho obvrtání podúrovňového zdiva injektáží. Ta totiž zabrání přesunu vlhkosti ve zdivu do bočního směru a zejména posunu vzlínající vlhkosti ještě výše, než je v současné době. To, že se vlhkost v podúrovňovém zdivu ,,zakonzervuje“, nemá žádný negativní vliv na stavbu jako takovou, jelikož zdicí materiál podúrovňového zdiva nepromrzá, a proto nedochází k jeho destrukci. Pouze silné promrzání zdiva je nebezpečné z důvodu ztráty pevnosti zdicích materiálů do budoucnosti, což ale u Vás nehrozí. To je problém nadzemní části budovy. Dokonce některé přírodní zdicí materiály, jako je např. opukové zdivo, potřebuje určité procento vlhkosti. Takže s návrhem vnitřní plošné hydroizolace v kombinaci vodorovné a svislé injektáže naprosto souhlasím. U té druhé varianty tak jednoznačné souhlasné stanovisko nedávám, jelikož nevěřím při silném zavlhání podúrovňového zdiva na prodyšné sanační materiály. Většinou se dříve či později na omítkách projeví vlhké mapy, solné výkvěty atd. To je mé stanovisko k té druhé variantě, ale nemusíte s tím souhlasit. Já bych se však spolehl na první variantu, tedy na zhotovení plně funkční plošné hydroizolace, která nepropustí nejen vlhkost do omítek, ale měla by být schopná odolávat i případné tlakové vodě.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel společnosti
TRUMF sanace s.r.o.
- Trumf Sanace odpovězeno 8 roky dní
- last edited 4 měsíce dní
- You must login to post comments
