Dobrý den, pane Součku.
Struskové zdivo je nasákavý materiál pro vodu/ vlhkost a tak i pro tento stavební materiál platí jedna fyzikální, ale i vlastně chemická zákonitost, že kudy kapilárně vzlíná vlhkost, tak se do tohoto materiálu vpenetrují i aktivní mikročástice injektážního krému AquaStop Cream. To je dáno pomalým, ale spolehlivým průběhem hydrofobizačního nasycování všech více i měně porézních materiálů. Kdyby ale zdivo nemělo kapilární systém ve své struktuře, injektážní krém by se tam nemohl vpenetrovat, ale v obráceném pohledu, by v tomto případě bylo zdivo suché, jelikož by bylo vodotěsné. Tento nezpochybnitelný princip a výklad používám proto, aby bylo zřejmé, že pokud je zdící materiál, ať přírodní anebo průmyslově vyráběný více či méně porézní a tím nasákavý, injektážní krém se do jeho kapilárního systému vsákne také. Struskové zdivo je považováno za porézní materiál.
Nicméně, Vaše zdivo je smíšené a to vyzděné z různě nasákavých/ porézních materiálů. A jak jsem vysvětloval v předešlém odstavci, jeho prosycení aktivními látkami injektážní emulzí bude spolehlivé. Avšak tím, že je zdivo vyzděné ze čtyř rozdílných materiálů, může byt průběh dispergace v různých místech skladby zdiva rozdílný. Proto se u zdiva např. cihelného má využít průběžná spára pro krémovou injektáž, jelikož maltová spára je stejnorodá a je vysoce nasákavá. Není to jen z důvodu, že se ve spáře snadno vrtá. Když u cihelného zdiva vrtáte mimo spáru a zdivo je již zděné v každé vrstvě na vazbu, vrták protne nejprve cihlu, následně zadní styčnou/ svislou maltovou spáru a zase cihlu. Přímka vrtáku protíná již dva různě nasákavé materiály. Cihla pálená, nepálená má vysokou nasákavost, ale stará „vyšeptalá “ malta jí má obvykle ještě větší a tím se jedná o dva rozdílné materiály a to nejen svým složením, ale právě nasákavostí. Co se tedy děje, když se zdivo navrtá mimo spáru. Dalo by se říct, že je to vlastně jedno. Oba dva materiály jsou přeci považované za vysoce nasákavé pro vodu a tím pro injektážní krém. Ale jsou to dva jiné materiály. V momentě, když se vyplní vrt protínající cihlu a zadní svislou spáru, začne se injektážní krémová emulze vsakovat, dispergovat do cihly i malty, ale s rozdílnou rychlostí. A teď jsme u merita věci. Zadní styčná spára je přeci jen nasákavější a injektážní krém se do maltové spáry bude vsakovat rychleji než do struktury cihly a tím vzniká určitá rozdílnost ve vytvoření jednotlivých hydrofobních clon okolo vrtů. Naštěstí je poměr hloubek cihel a malty tak rozdílný a to ve prospěch cihel, že tato různorodost nasákavosti zásadně neovlivní výsledek vzniklé hydrofobizace. Z toho vyplývá, že u zdiva cihelného při nevyužití vodorovné průběžné spáry pro krémovou injektáž se nejedná o zásadní pochybení, nýbrž o nevyužití nabízející se značné výhody. Toto vše píši z důvodu, abyste si udělal jakousi představu o zákonitostech dispergace injektážního krému AquaStop Cream ve zdivu.
Teď již přejdu k Vašemu zcela jasnému dotazu.
Jsem přesvědčený, že z předchozího výkladu je Vám již jasné, že Vaše zdivo je vhodné pro zhotovení krémové injektáže. Ale průběžné spáry Vaše zdivo zcela jistě nemá a tím, že Vaše zdivo je vyzděné ze čtyř různých materiálů a s maltovými nepravidelnými spárami s ještě jedním materiálem navíc, tak se sice bude šířit injektážní krém zcela jistě, ale v různých hloubkách rozdílně. Z tohoto důvodu bude spolehlivějším provedením, udělat injektážní linie dvě v provedení tzv. „cik cak“, tj. dvouřadá injektáž. V případě, že se v první injektážní linii všude nepřekryjí jednotlivé hydrofobní clony, a vzniknou díky různorodosti materiálů nějaká „hluchá místa“, tak tuto nedokonalost v první injektážní linii doplní, „zaklopí“ hydrofobizace z druhé injektážní linie. Vrty budou na středové vzdálenosti vrtů pod nimi a neměly by být výše jak 50 mm. Pokud v první linii vrtů nedojde ke 100% překrytí hydrofobních clon, je to v jakési hloubce a kdesi na středové vzdálenosti mezi vrty, nikoli u vrtu. Tato místa nazývám, můj terminus technicus, „knoty“, které mohou propouště nějaké procento vlhkosti. Ale druhá injektážní linie, jak jsem se již zmínil v předešlých větách, případné „knoty“ tzv. zaklopí. Tím se docílí 100% spojení hydrofobních clon do celistvého hydroizolačního pásu. v celé hloubce a délce provedené injektáže. Toto doporučení platí pro všechna smíšená zdiva.
S přátelským pozdravem.
Jiří Schwarz