Dobrý den, pane Zítko,
Systém AquaStop Cream je určený pro všechny stavební materiály, které jsou vodou nasákavé. Kde vlastně jinde dělat dodatečné izolace pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti. I klasický a běžný beton je nasákavý, ale přece jen jeho hutnost zpomaluje a snižuje jak nasákavost vody, tak i injektážní emulze. Zpomalené vsakování ale není podstatné. Proto se dá úspěšně provádět injektáž Systémem AquaStop Cream proti vzlínající vlhkosti i v těchto materiálech. Doporučuji udělat injektáž, respektive navrtání zdiva v osových vzdálenostech po 80 mm, anebo ve dvouřadém provedení. První linie v osových vzdálenostech 100 mm a druhá linie o 40 – max. 50 mm nad první linií. Vrty proti sobě jsou na středech osových vzdáleností v tzv. provedení „cik cak“. Vrty se provádějí taktéž vodorovně. Tím se dá vytvořit Systémem AquaStop Cream i v těchto hutných materiálech funkční hydroizolační bariéra. U kamenného a smíšeného zdiva doporučuji postup navrtání stejný. Zde vkládám odkaz na pořad „Libovky Pepy Libického“, kde pan Libický v praxi ukazuje oboje možnosti navrtání zdiva a injektáže u zdiva bez průběžné spáry: https://www.youtube.com/watch?v=oqqpATA_dDI&t=4s
Takže na Vaši otázku je odpověď jasná. Ano, pomůže Vám to. Jen dejte pozor, anebo spíše mějte na paměti, že pokud bude injektážní linie provedená pod úrovní terénu ve zdivu bez venkovní svislé hydroizolace, zdivo pod úrovní terénu je dotované vlhkostí nejen odspodu, ale i z boku, tj. z přilehlé neodizolované zeminy. Pokud injektážní linie bude zhotovena pod úrovní terénu ve zdivu bez svislé vnější hydroizolace, vzlínající vlhkost, která proniká odspodu, bude zastavena, ale nad injektážní linií bude stále zdivo dotované z bočního směru do výšky terénu. Této dotaci se říká přemostění vlhkosti nad injektážní linií. Zde se mi tento zažitý výraz úplně „nesedí“. Výstižnější označení by bylo dotace vlhkosti do zdiva z výškových důvodů. Nicméně není důležité, jak se tomu bude říkat, ale tuto zákonitost je třeba mít na paměti.

Níže Vám vkládám obrázky správně a chybně provedené výšky injektáže v případě, že místnost se ocitá pod úrovní terénu, a nemusí se samozřejmě jednat o suterénní místnost. Z obrázku č. 1 je jasné, že ve výškovém rozdílu mezi podlahou a terénem bude zdivo vlhké, což platí i pro omítky. V úrovni terénu je vlhkost definitivně zastavena. V případě, že by se od podlahy natáhla na očištěné zdivo stěrková izolace AquaStop Bitumen 2k, případně natavil asfaltový pás, ideálně s napojením na vodorovnou hydroizolaci v podlaze, a to až do výšky injektáže, pak by vnitřní svislá hydroizolace plně nahradila tu vnější, která se v mnoha případech nedá zhotovit. Za předpokladu, že na zdivo pod úrovní terénu nepůsobí tlaková voda, není napojení na vodorovnou hydroizolaci podmínkou, to jen pro upřesnění. Následně se svislá vnitřní hydroizolace nahodí běžnou omítkou. Tím bude vše bezchybně provedeno. Pokud by se někdo chtěl zeptat, jak se dá snadněji zaomítat svislá hydroizoace, můžete vložit do této poradny nový dotaz.

_________________

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz