Dobrý den, pane Trávníčku,
nejprve pár obecných rad, které jsou určeny pro Vás, ale také pro ostatní čtenáře. Odkopané zdivo velmi rychle povrchově osychá, i když se to na první pohled nezdá. Většinou už druhý den se dá povrch obnažené zdi vcelku snadno a spolehlivě mechanicky očistit režným nebo drátěným kartáčem. Tak se zdivo očistí nejen od zbytků zeminy, ale i jiných nepevných částic. Odkopané zdivo lze očistit i „vapkou“. „Suchá“ cesta pro očištění zdiva je přece jen v tomto případě praktičtější, i když o tomto tvrzení se dá diskutovat. Dle mých zkušeností jsou oba dva postupy v pořádku. Vše totiž záleží na provedení. Takto se očištěné zdivo dá snadno vyspravit univerzální maltou, a to bez omítání. Doporučuji pracovat s hladítkem. Není nutné, ale vlastně ani žádoucí na povrch očištěné zdi nanášet velkou vrstvu malty. Vydrolené spáry, výmoly a chybějící zdicí materiál je dobré tlakem hladítka doplnit. Povrch zdi se jen lehce „lízne“ maltou. Univerzální malta má vyšší pevnost než VC omítka, ale také drží na svislé ploše. Zdicí malta už na svislé ploše moc nedrží, často při nanášení odpadává. Univerzální malta má po vyzrání velkou pevnost a jako adhezní vrstva se zdivem pro natažení bitumenové hydroizolace je vynikající. Ani stavební lepidla, lepicí malty, se pro tyto účely moc neosvědčily. Univerzální malta postupně vyzraje i pod vodotěsnou stěrkou, ale její pevnost pro natahování tixotropní hydroizolací je dostačující, v letních teplých dnech už za 24 hodin, v sychravých a chladnějších dnech nejpozději za 48 hod. Protože je AquaStop Bitumen 2K na vodní bázi, vlhký podklad je příznivý pro jeho chemické spojení. Tímto postupem nevznikají dlouhé technologické pauzy, což u odkopaných základů nikdy není žádoucí.
Teď ale už přímo k Vašemu dotazu.
Mezi první a druhou vrstvu bitumenu se vkládá běžně používaná perlinka pro zateplovací práce. Je ale důležité, aby se lehce vtlačila do první ještě nezatuhlé, „živé“ vrstvy. To znamená nejpozději ten den, co se hladítkem natáhne první vrstva o tl. cca 2 – 3 mm. Druhý den je první vrstva s perlinkou již dostatečně pevná, a tak se natahuje finální druhá vrstva také o tl. 2 – 3 mm. Tímto způsobem se obě vrstvy s vloženou perlinkou spojí v jeden neoddělitelný celek.
Opět není třeba dlouhé technologické pauzy a třeba už další den se na již dokončenou svislou hydroizolaci přikládají XPS polystyrénové desky. Deska se může zubovým hladítkem celoplošně, jen „lehce“, ale dle potřeby natáhnout vrstvou bitumenové stěrky. Tak se docílí pevného spojení tepelné izolace s hydroizolací. Případně lze počkat 2 až 3 dny po natažení hydroizolace a desky celoplošně lepit za pomoci stavebního lepidla. Oba dva postupy jsou správné. Přece jen upřednostňuji tu první variantu. Také se občas polystyrénové desky kotví k svislé hydroizolaci nízkoexpanzní montážní pěnou, ale tuto variantu úplně nedoporučuji. Desky se tímto způsobem celoplošně nekotví, a tak asi není nutné vysvětlovat, proč tento postup není ideální. Po usazení polystyrénových desek se před zakrytím folií, či před zásypem zeminou ještě mohou jejich spoje za pomoci špachtle zatěsnit bitumenovou stěrkou a ideálně i na horním ukončení. Jak jsem se již zmínil, je dobré před zásypem ještě ochránit polystyrén před přímým stykem se zeminou, a to např. nopovou folií. V tomto případě už nic neodvětráváme, a tak strana s nopky se dává k polystyrénu, aby strana folie k zemině byla ta více kluzná.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz