Dobrý den pane Řešátko.
To, že máte vnitřní podlahy dost vysoko nad terénem, je určitá výhoda, ale i nevýhoda. Nevýhodou je to, že dodatečnou hydroizolaci budete sice zhotovovat co nejblíže k vnitřnímu povrchu podlahy (nikoliv terénu), ale ten výškový rozdíl mezi terénem a podlahou u obvodového zdiva bude zavlhat ze zásypu a zeminy, která je v této výšce pod podlahou, jelikož se jedná o půdorys domu, jak předpokládám, který není podsklepený. Tento výškový rozdíl je problematický pouze z venkovní strany fasády. Ale na tento výškový rozdíl je na trhu dle mého názoru vynikající systém obkladových pásků bez lepení a to je obrovská výhoda. Zdivo v dolní části neuzavřete, jelikož mezi obkladovým páskem ve všech možných barevných dekorech a površích je mezera, která vznikne tloušťkou pozinkovaných lišt, které se vyrovnávají speciálními štelovacími hmoždinkovými šrouby. V horní části ukončení obkladu se namontuje okapnička proti zatékání dešťové vody, také s malou mezerou od hrany obkladového pásku. Tento obklad nejenže zdivo neuzavírá, ale je i praktický, protože vyniká vysokou mechanickou pevností, bezúdržbovostí a v neposlední řadě, při značkování pejsky, ale i jiným znečištěním, je snadno omyvatelný. Doporučuji tento systém v dolní části fasády, tj. od výšky terénu do výšky podlahy, kde se zhotoví dodatečná hydroizolace ve zdivu. Posílám Vám link na jednoho výrobce tohoto zajímavého systému: http://www.novabrik.cz/ . V úrovni pochozí výšky vnitřní podlahy je potřeba zhotovit dodatečnou hydroizolaci v opukovém zdivu a to dle našeho technologického postupu pro Systém AquaStop Cream. Obvrtávat jednotlivé kameny nedává smysl, jelikož se nejedná o opracované (na celou tloušťku zdiva) kamenné bloky, ale chaoticky zděné kamenné zdivo v různých tvarech a velikostech a tím se spáry velmi rychle stáčejí do jiných směru, než je veden vodorovný přímý vrt. Opuka je savý kamenný materiál a tím vlhkost nevzlíná pouze maltovými spárami, jako to probíhá například u podezdívky ze žuly a pod., ale samotnou porézností opuky. To je paradoxně určitá výhoda. Tím se linie vrtů zhotovuje ve vodorovné rovině v osových vzdálenostech 100 mm (u jednoliniového vrtání bych doporučil osové vzdálenosti zkrátit u Vašeho druhu zdiva na 80 mm) a hloubek vrtů na celou tloušťku zdiva s malým pokrácením a o průměru vrtů 14 mm a samozřejmě kolmo na svislou rovinu zdiva. Nakloněné vrty u tohoto druhu zdiva jsou také nevhodné. Od počátku krémových injektáží jsem naprostý odpůrce nakloněných vrtů u naší technologie. Myslím si ale, že má veřejná osvěta se do praxe přenesla. Při nakloněných vrtech totiž dochází ke mnou nazvanému kuželovitému šíření hydrofobních clon od vrtů. V dolní části vrtu je clona nejširší a u ústí vrtů je minimální. Kuželové šíření se umocňuje v přímé úměře při větších náklonech. Omítky bych přece jen odstranil alespoň 50 cm nad horní okraj viditelného zavlhnutí. To je ale jen doporučení. Případně odstraněné omítky by měly být nahrazeny sanačními omítkami, aby vše bylo systémově dodrženo. Ještě bych Vás chtěl upozornit na problematiku vnitřního vrtání obvodového zdiva a to v místech rohů a místech, kde jsou s obvodovým zdivem provázány vnitřní zdi. Podívejte se prosím na obrázky (příčné, vodorovné řezy obvodového zdiva pro správné navrtání). Tyto obrázky jsou ke shlédnutí v pravé straně sloupce našich webových stránek pod názvem VODOROVNÉ ŘEZY PRO BEZCHYBNÉ NAVRTÁNÍ ZDIVA. Viz teto odkaz: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/vodorovne-rezy-navrtani-zdiva/ A ještě jedna informace. Pod Vaším nadpisem otázky jsou štítky. Při kliknutí např. na štítek “opukové zdivo” se Vám zobrazí další dotazy na tento druh zdiva a tam máte možnost načerpat další rady.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz