Dobrý den. Pakliže jste si jisti, že venkovní svislá izolace (nopová fólie) plní svoji funkci, t j. že do podúrovňového zdiva neproniká zemní vlhkost z bočního směru, je samozřejmě výhodnější zhotovit dodatečnou izolaci pro zamezení vzlínající vlhkosti ve zdivu technologickým postupem pro systém AquaStop Cream u podlahy suterénních místností. Tím zdivo bude vysychat již od podlahy suterénu, nikoliv od případné linie vrtů (injektáže) od úrovně terénu. Tímto Vám v postatě odpovídám na Váš dotaz, zda zhotovit injektáž u podlahy suterénu či těsně nad úrovní terénu. Jen bych chtěl poznamenat, že svislá vnější hydroizolace za použití nopové fólie s výškou nopů 8 mm není kvalitní hydroizolace. Samozřejmě nevím jakou nopovou fólii jste použili, ale ve většině případů se tato fólie používá pro zhotovení svislé izolace podúrovňového zdiva, ale pro tyto účely je to naprosto nevhodná izolace. Je relativně křehká, spoje jsou netěsné s pouhým překládáním. Takže je to vše na Vašem rozhodnutí, zda této svislé izolaci budete ,,důvěřovat“. Časté pochybení také bývá při těchto výkopech a následném vložení nopové hydrizolace, a to že výkop není dostatečně hluboký, tj. až pod podlahu založené stavby, správně až na základovou spáru. Pokud nopová fólie není alespoň ve hloubce pod úrovní podlahy suterénu, bylo by to zásadní pochybení, ale předpokládám, že jste to odkontrolovali, než se zhotovil zpětný zásyp. Toto jsou všechny aspekty pro rozhodnutí, kde zhotovit injektáž. Očekávali jste asi jednoznačné stanovisko, ale jistě chápete, že Vám jednoznačné stanovisko za těchto okolností poskytnout nemohu. Ale myslím si, že teď máte dostatek informací pro správné rozhodnutí.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel společnosti
TRUMF sanace s.r.o.

Dobrý den,
v rohu rodinného domu mám se nemohu stále zbavit vlhkosti a plísně. Nejčastěji cca 50cm od podlahy a rohu stropu. Se stěnou díky topení a větraní problém není. Ostatní stěny a rohy jsou suché. Pomohla by částečná injektáž?
Děkuji za odpověď

Dobrý den,
pokud se plísně a vlhkost vyskytují 50 cm až od výšky podlahy, ale nikoli od nuly podlahy, a také až u stropu, tak se velmi pravděpodobně nebude jednat o příčinu vzlínající vlhkosti, ale o kondenzaci vzdušné vlhkosti v nejchladnějších místech temperované místnosti.
Pokud je mé určení příčiny správné, tak tento problém by se vyřešil, kdybyste v tomto rohu dvou zdí odstranili omítky, s přesahem alespoň cca 1 m od postiženého místa na každou stranu, a tyto omítky byste nahradili klimatickou omítkou. Tímto opatřením bude problém definitivně odstraněný. Samozřejmě vycházím pouze z pár informací a bez fotodokumentace. Hloubkovým měřením vlhkosti ve zdivu u podlahy bychom si mohli být jistí, že se také nejedná o dožilou vodorovnou hydroizolaci ve zdivu, termokamerou bychom si mohli zmonitorovat teploty na površích omítek v místnosti, a tak porovnat problémová místa s místy, kde se nic takového neděje.
Jsem ale téměř přesvědčený, že moje úvaha o příčině bude správná. Pokud by totiž byla hlavní příčinou vzlínající vlhkost, vlhké mapy by byly nejintenzivnější už od nuly podlahy a nikoli až od výšky 500 mm od podlahy a u stropu. Nicméně, ani zvýšenou vlhkost ve zdi u podlahy nemůžu vyloučit. Zde Vám vkládám link na pořad Polopatě, kde se o klimatické omítce hovoří: https://www.youtube.com/watch?v=3q2sQg4hbXM&t=22s a také link na tuto nesporně zajímavou omítku Klimasan Perlit W, která velmi spolehlivě řeší tuto problematiku chladných míst, kondenzace vzdušné vlhkosti a vzniku plísní: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/produkt/klimaticka-omitka/

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz