Dobrý den,
nejprve k otázce, jak je možné zjistit, zda je i v dolní části zdi u podlahy mezera mezi cihlami. Udělejte zkušební vrt do hloubky 65 mm, 150 mm anebo 300 mm. Tyto hloubky jsou u cihelného zdiva pravděpodobnější z důvodu rozměru cihel a tak možného zjištění mezery. Pokud se jedná o dvojité zdivo s mezerou, zaregistrujete „skok“ vrtačky s vrtákem. Pak udělejte vrt např. o jeden metr dále od místa první sondy, a pokud bude hloubka „skoku“ vrtačky s vrtákem ve stejné hloubce totožná, je téměř jisté, že je v této hloubce mezera a zejména, že se nejedná o anomálii při zdění, ale o záměr stavitele. Vzduchová mezera mezi dvěma zdmi je totiž účinný tepelný izolant a ušetření nákladů. Předci byli mnohdy moudří a vynalézaví. Dnes ale máme jiné možnosti…..

Na trhu lze velmi levně zakoupit endoskop, který se propojí s mobilním telefonem a tímto zařízením se dá podívat nejen do zdiva, ale nejméně invazivně do dutin ve zdivu, pod podlahami, do míst za sádrokartony, zkrátka do míst, která lze prozkoumat pouze při bouracích pracích většího rozsahu. Posílám link na jeden z mnoha „kapesních“ endoskopů: https://dratek.cz/arduino/121636-endoskopicka-kamera-5-5-mm-s-usb.html?gad_source=1&gclid=CjwKCAjwgpCzBhBhEiwAOSQWQYCQGB364NNPiT–q3MrOmBuPped5Y7_k6J7Qgzxbis7Ur4ckE8q-RoC_vMQAvD_BwE.

Myslím si však, že ho ve Vašem případě nebude třeba, jelikož ten (ne)skokový průběh Vám potvrdí, či vyvrátí tu možnou mezeru mezi dvěma zdmi. Pokud se mezera potvrdí, je třeba její hloubku odměřit. Technicky to není složité. Stačí si vzít pevnější kus drátu. Na jednom konci si zhotovím háček, který ale bude menší, než je průměr vrtu, a po zasunutí do mezery zdiva si drát mírně vychýlím do strany a zachytím se rubu jedné tloušťky zdi. Drát si na začátku vrtu označím, podržím prsty apod. a drát vytáhnu zpět. Takto snadno si zjistím tloušťku jedné zdi. Toto udělám i z druhé strany zdi. Zjistíte, že např. první zeď je 150 mm silná a druhá je 300 mm silná. V případě, že mohu provést navrtání zdiva z vnitřní a venkovní strany, postupuju tak, jako by se jednalo o dvě zdi nezávisle na sobě, což ve skutečnosti tak i je. Na vrtáku si udělám označení pro danou tloušťku zdi, respektive už s odečteným pokrácením, případně si nastavím mechanický doraz na vrtačce, abych se často neprovrtával do mezery. U „patnáctky“ doporučuji vrty provádět na hloubku cca 120 mm a u „třicítky“ vrty do hloubky cca 270 mm. Ostatní naše doporučení jsou už pro náš systém beze změn. To je jeden způsob, jak lze injektovat Systémem AquaStop Cream dvojité zdivo. V případě, že nechcete, nebo nemůžete injektáž provádět z obou stran této dvojité zdi s mezerou, nezbývá nic jiného, než že využiji nejbližší spáru k podlaze a vrty provádím na celou tloušťku obou zdí, tím včetně mezery, ale opět s pokrácením vrtu o cca 30 mm než je celková tloušťka zdiva s mezerou. Tak se ale samozřejmě otevře i mezera a při tomto provedení vrtacích prací nastává právě ten problém, ze kterého máte oprávněnou obavu. Nicméně, to zas takový technický problém není. Hned vysvětlím.
Doporučený postup:
Vrty o průměru 12 mm udělejte opravdu na celou tloušťku dvojité zdi. Pravidelné „skoky“ Vám budou potvrzovat, že se jedná o dvě zdi s mezerou. Po ukončení první etapy vrtacích prací zasunete do vzdálenosti začínající mezery trubičku od PUR pěny. Vhodná je stavební, vysoce expanzní, montážní pěna. Tím se prostor mezi zdmi vyplní. Té pěny tam nemusíte aplikovat velké množství. Když všechny vrty, respektive místa vrtů v mezeře takto vyplníte montážní pěnou, vrty na celou tloušťku zdiva opět převrtáte vrtákem, ale o průměru 14 mm. Tím se očistí případné zbytky PUR pěny na stěnách vrtů a samozřejmě se nám přímka vrtu opět otevře v celé délce. Po takto dokončeném postupu je jasné, že injektážní krém se nemá kde ztrácet a vy plníte dvojité zdivo s mezerou bez ztráty, kterou by způsobila mezera. Pokud můžete postupovat dle první varianty, je přece jen o něco málo výhodnější. Je to zejména proto, že vrty jsou vedeny vždy ve spáře, ale u druhé varianty to z výškových důvodů nemusí tak být, jelikož spáry jedné a druhé zdi nemusí být ve stejné výšce. Je neoddiskutovatelný fakt, který neustále opakuji, s platností zejména pro cihelné zdivo, že „nevyužití průběžné spáry u krémové injektáže znamená nevyužití nabízející se značné výhody“. Poslední, co bych ale chtěl podotknout, je, že se injektážní krém šíří/disperguje spolehlivě i do cihly, savého kamene apod., ale v případě, kdy se mi nabízejí byť jen drobné výhody, proč jich nevyužít. Snad jsem vše vysvětlil srozumitelně.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz