Dobrý den pane Dvořáku. K té první otázce. Rozumím Vám z čeho máte obavu, ale nemusíte ji mít. Tím, že budete pravděpodobně zhotovovat injektáž do stejné spáry, kde máte v jiných místech zdiva ještě funkční izolaci(lepenku), ukončíte poslední vrt u lepenky. Pak se začne klasicky krém šířit do maltové spáry a tím samozřejmě emulzní silanový krém ,,doběhne,, i pod a nad lepenku, samozřejmě jen do určité vzdálenosti od posledního vrtu. Aktivní látka silan/siloxan chemicky lepenku pevnostně ani jiným způsobem nenaruší. Tím, že clona ,,doběhne,, a překryje ukončení lepenky, je jistota, že nevznikne nezaizolované místo mezi zhotovenou krémovou injektáží a stávající funkční lepenkou. Póry maltové průběžné spáry a cihelného zdiva se nasytí silanovým gelem, který se relativně brzy po rozpuštění a nasycení pórů a kapilár zdiva přemění v nerozpustnou polymerní pryskyřici, která je stabilní a dále již nerozpustná. K té druhé otázce. Pravděpodobně myslíte nějaký druh vodorovné tekuté izolace, dodatečný hydroizolační materiál na bázi krystaliky?, která uzavírá póry stávajícího betonu vsáknutím do jeho povrchu a do určité hloubky dle kvality a tím savosti betonu. Pokud je to tato technologie, je to velmi účinný způsob dodatečné vodorovné hydroizolace betonových podlah, ale je třeba dbát na to, aby beton byl povrchově otevřený a očistěný od jakýchkoliv nátěrů, nečistot, mastnot atd. Ale na to jste se neptal. Pokud injektáž budete zhotovovat a to předpokládám, že ano, v první spáře nad beton. podlahou, hydroizolační clona vzniklá krémovou injektáží doběhne k povrchu podlahy a tím se spojí dodatečná (horní) vodorovná izolace podlahy s dodatečnou vodorovnou hydroizolační clonou vzniklou v celém průřezu zdiva zhotovenou krémovou injektáží.Tady se nedá držet linie původní lepenkové izolace, kde je ještě funkční, jelikož pokud stávající betonová podlaha nemá izolaci a to předpokládám že nemá, jinak byste tam nedělal dodatečnou izolaci podlahy, musíte izolaci v obvodovém zdivu zhotovovat, jak jsem již popsal výše, jelikož kdybyste zhotovoval hydroizolaci pod povrchem stávající podlahy (z venkovní strany stavebního dílce) mohlo by dojít k takzvanému přemostění vlhkosti přes betonovou zavlhlou podlahu případně zásypu pod podlahou a hydroizolační clonu ve zdivu. Snad jsem Vás moc nezmátl. 3. otázka: Opravdu se nemusíte bát nějakých negativních vlivů těchto technologií, jelikož jsou tyto technologie slučitelné. To, co mi popisujete, je běžný příklad zhotovovaných hydroizolací v těchto kombinacích. K té poslední otázce. Všeobecně injektáže zdiva pro zhotovení hydroizolační clony ve zdivu ve stavebnictví by se správně měly nazývat mikroinjektáže, jelikož vrty jsou pouze 14 mm a to i když se může zdát, že relativně v blízkých osových vzdálenostech (100 mm), nemá to v žádné případě vliv na statiku domu a to ani v případě výškových budov. Cementovou výplň zhotovit můžete, avšak až po rozpuštění ze 100% obsahu injektážního krému do zdiva. Silanový krém se rozpouští dle závislosti savosti zdícího materiálu a procentu vlhkosti ve zdivu. Ale je to v podstatě jednoduché. Stačí když nějakou polystyrénovou zátku vyjmete po nějakém dnu po zhotovené injektáži zdiva a třeba trubičkou, čímkoliv co dostatečně daleko zasunete do vrtu zjistíte zda je vrt již prázdný a nebo má ještě nějaký obsah krému. Ale toto není z praxe třeba, jelikož cementové výplně vrtů se obvykle nezhotovují z jiných důvodu, například naopak před samotnou injektáží zdiva proti vzlínající vlhkosti a to z důvodu například když zdivo je značně nepevné a zejména nekompaktní a tím by jakákoliv injektážní výplň nekontrolovatelně unikala z místa kde má vzniknout hydroizolační clona.