Dobrý večer,
Projel jsem vaší celou stránku a super,budu realizovat.
Téměř vše mi je jasné,ale v pár drobností nejasnosti mám.
Píšete na webu,že sanace krémem má stejnou účinnost jak vrtání z venku,tak vrtání zevnitř? I když zvenku moje zeď v ložnici vypadá zvenku domu suchá,ale zevnitř na té štěně vzlíná dost vlhkost,i přesto je možnost tu 60cm zeď vrtat z venku a účinek tam bude?
Dále,mám stěnu ze smíšeného zdiva,snad všechno co dřív bylo a v jednom místě je například 2 metry dlouhý pískovec. Nevadí to,že pojedu rovnou linku v pískovci?
Poslední věc,nemáte zkušenost od zákazníků s tim,když si představíte místnost v domě o čtvercovém tvaru o čtyřech stejných stěnách a mě zlobí jen jedna,kdybych pořádně navrtal jen tu jednu stěnu,nepřestěhuje se můj problém na stěny další?
Díky
J. Kubín
- Trumf Sanace stáří dotazu 1 měsíc dní
- last edited 1 měsíc dní
- You must login to post comments
Dobrý den, pane Kubíne,
Budu odpovídat dle pořadí Vašich dotazů.
V případě provedené injektáže z venkovní či vnitřní strany nesmí být žádný rozdíl ve výsledku. Ten ani nenastane, pokud budou vrty dostatečně hluboké vůči dané tloušťce zdiva. Vezměte si například injektáž vnitřních zdí – zleva či zprava, a když se otočím, jaká je to vlastně strana zdi? To je myslím jednoduchá, ale naprosto výstižná odpověď. Vrtání z vnější či vnitřní strany obvodové zdi má však vždy své výhody i nevýhody, které jsou ale technicky řešitelné. Příkladem může být vrtání rohů. Při vrtání z venkovní strany mohou být rohy dokonce navrtány do kříže/sítě, čímž jsou půdorysní plochy rohů dokonale zainjektované. Při vrtání z vnitřní strany se musí provést vějířovité navrtání, což je technicky složitější, ale proveditelné. Naopak při vrtání z venkovní strany si musíme spolehlivě odměřit výšku/nulu podlahy, aby injektážní linie byla provedena v ideální výšce vůči podlaze. I toto je také snadno technicky proveditelné. Z vnitřní strany je výška injektážní linie daná výškou podlahy. A tak dále.
Systém AquaStop Cream je účinný ve všech nasákavých, tj. porézních materiálech. Pískovec patří mezi výhodné materiály, u nějž lze zhotovit Systémem AquaStop Cream dodatečnou vodoodpudivou bariéru. Jen bych doporučil osové vzdálenosti vrtů zkrátit na 80 mm. Tak bude výsledek spolehlivý stejně jako u navrtání zdi v osových vzdálenostech 100 mm, které se zhotovuje v maltové spáře.
V případě, že se zaizoluje jedna stěna jedné místnosti pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti, nenastane to, čeho se obáváte. Ale nebojte se, nejste sám, kdo má tuto představu. Zemní vlhkost, která vzlíná do konstrukce spodní stavby v případě dožilých či chybějících vodorovných hydroizolací, není tlaková voda. Je to fyzikální jev, který sice překonává gravitaci, ale není vysloveně tlakový. Pokud zamezíte působení vlhkosti jedné stěny, neznamená to, že se vlhkost začne přesouvat do zdí jiných. Takto to fyzikálně neprobíhá. Vlhkost v podlaze, ale i zdech je ovlivněna množstvím zemní vlhkosti, jež je zase ovlivňována úhrnem dešťových srážek, nikoli odizolováním jedné zdi. Pokud Vás trápí pouze jedna stěna, pak lze samozřejmě problematickou zeď izolovat proti vzlínající vlhkosti samostatně. Tuto zeď by bylo vhodné injektovat od jednoho rohu k rohu druhému, v celé délce místnosti.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz
- Trumf Sanace odpovězeno 1 měsíc dní
- last edited 1 měsíc dní
- You must login to post comments