Dobrý den, zvažuji nad svépomocnou aplikací injektážního krému aquastop cream. Chtěl bych se zeptat na pár věcí, první znich by byla mám dům podsklepený a zajímalo by mě jestli provádět injektáž již ve sklepě 10cm nad úrovní povrchu a nebo to dělat až v obyvatelných místnostech kde bych měl obavy aby se vlhkost netlačila i do podlah . Další můj dotaz směřuje k sanačním omítkám pokud bych injektáž prováděl ve sklepe je za nutné použít sanační omítky pokud ano je je třeba nahodit nad provedenou injektáží sanační jadrová omítka a na ní natáhnout sanační štuk a nebo bude stačit pouze sanační jadrová omítka.
Předem děkuji za odpověď Janic
- Trumf Sanace stáří dotazu 5 roky dní
- last edited 5 roky dní
- You must login to post comments
Dobrý den.
K té první otázce. Byť se Váš dotaz týká podsklepeného půdorysu domu, odpověděl jsem Vám v širší rovině, abyste se mohl v této problematice (správné zhotovení výšky injektáže) lépe zorientovat.
První příklad. Nepodsklepený dům:
Pokud není dům, nebo jeho půdorysná část, podsklepená, a podlahy 1NP jsou nad terénem, je výška linie vrtů daná výškou vnitřních podlah, tzn. že se injektáž Systémem AquaStop Cream zhotovuje co nejblíže k vnitřním podlahám. Obvodové zdivo nepodsklepeného domu zavlhá z důvodu dožilosti původních vodorovných hydroizolací. Výška podlahy nepodsklepeného domu je např. 500 mm nad terénem. Mohlo by se zdát, a vlastně to i ,,láká,, , zhotovit injektáž ve výšce terénu, aby se vzlínající vlhkosti zamezilo co nejníže. U nepodsklepeného domu s výškou podlahy, která bývá nad úrovní venkovních ploch okolo domu, by byl ale tento postup značným pochybením. Bylo by to z důvodu, že vznikne výškový rozdíl mezi výškou linie injektáže a výškou podlahy. Injektáž by byla zhotovena u našeho modelového příkladu cca 450 mm pod podlahou. Je potřeba si ale uvědomit, že pod podlahou je zavlhlý zásyp a zemina. Tím je zdivo dotované zemní vlhkostí nejen od základů, ale právě v tomto případě i z vnitřního bočního směru a to od hloubky základů do výšky podlahy, a tak v případě, že by se dodatečná hydroizolace zhotovila co nejblíže k terénu, docházelo by k tzv. přemostění vlhkosti nad zhotovenou hydroizolaci a to v rozdílové zmiňované výšce. Spodnímu směru vzlínající vlhkosti od základů by se sice zamezilo, ale boční dotace vlhkosti ze zeminy do zdiva by působila stále a tím by se očekávaný výsledek nemohl dostavit. Závěr: Pokud není dům nebo jeho půdorysná část podsklepená a podlaha přízemí je nad terénem, je výška linie vrtů daná výškou vnitřních podlah, tzn. že se injektáž Systémem AquaStop Cream zhotovuje co nejblíže k vnitřním podlahám, nikoliv k venkovnímu terénu.
Druhý příklad. Podsklepený půdorys domu:
Zhotovitel se rozhodl dodělat v příčném řezu vodorovnou hydroizolaci v obvodovém zdivu a to v místech podsklepené části domu. Obvodové zdivo sklepních prostor ale není předmětem řešení sanace a tak se zhotovitel zaměří na zamezení vzlínající vlhkosti v místech nadzemní části obvodového zdiva. V tomto případě je naopak vhodné zhotovit výšku linie injektáže AquaStop Cream co nejblíže k terénu a nikoliv k podlaze 1NP. Je to výhodnější z důvodu, že se zamezí vzlínající vlhkosti níže, tj. od terénu. V tomto případě totiž nemůže docházet k přemostění vlhkosti, jelikož z žádné strany obvodového zdiva v této výšce není zemina. Kdyby se injektáž v tomto případě provedla u podlahy 1NP, která je např. také 500 mm nad terénem, nebylo by to sice zásadní pochybení, ale vlhkosti by se zamezilo o těch 500 mm výše, což by byla v tomto případě škoda.
Třetí příklad. Podsklepený půdorys domu:
Dům je v místech sanace podsklepený. Zhotovitel chce ale zamezit vzlínající vlhkosti už u podlahy suterénní místnosti. V tomto případě se zhotoví injektáž co nejblíže k podlaze suterénních místností. Vzlínající vlhkost, která působí od základů, bude přerušena. Ale v tomto případě je naopak neodizolovaná přilehlá zemina z venkovní strany obvodového zdiva a to už od základů do výšky terénu. A tak v tomto případě je nutné zhotovit odkopem novou svislou vnější hydroizolaci a to opět od výšky terénu až do hloubky nejlépe základové spáry. Pak budou oba dva směry dotace vlhkosti do podúrovňového zdiva přerušeny a obě hydroizolace se budou doplňovat a tím zdivo vyschne již od podlahy suterénní místnosti. Samozřejmě ne vždy se dá ale obvodové podúrovňové zdivo odkopat a tím zhotovit svislou izolaci pro zamezení infiltrace vlhkosti ze zeminy, tj. z bočního směru, a tak injektáž u podlahy suterénu sice zamezí vzlínající vlhkosti od základů, ale bez svislé vnější izolace zdivo velmi pravděpodobně bude neustále zavlhlé. Dochází opět k přemostění vlhkosti, ale z vnější strany stavebního dílce. Injektáž, dodatečná hydroizolace u podlahy suterénních prostor, může sice částečně snížit procentuální vlhkost ve zdivu, ale bez funkční vnější svislé hydroizolace podúrovňového zdiva zdivo nevyschne. Ale i v tomto případě jsou možná další sanační řešení.
Závěr: Tyto výšky pro zhotovení dodatečné vodorovné izolace ve zdivu platí pro všechny chemické i mechanické metody, které se používají pro zamezení vzlínající vlhkosti.
Ve výše uvedených příkladech si najdete tu bezchybnou variantu.
K té druhé otázce.
V případě, že omítky odstraníte v sanovaných prostorách, měly by být nahrazeny omítkami sanačními. Pokud se ptáte, zda má být sanační omítka dokončena sanačním štukem, není to nutné. Sanační štuk je povrchová estetická záležitost. Ještě bych ale podotkl, že v případě malby je potřeba vybrat malbu určenou na sanační omítky, tj barvu s nízkým difuzním odporem, aby se všechny prodyšné vrstvy nevhodnou barvou neuzavřely.
V případě nejasností mi můžete zavolat na poradenskou linku, kterou také provozuji, a to na čísle 731 565 565
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel
- Trumf Sanace odpovězeno 5 roky dní
- You must login to post comments
Dobrý den,koukal jsem tady na poradnu a jsem malinko chytřejší,ale potřeboval bych od vás poradit také,než nakoupím aquastop crem. Před 7 lety jsme koupily starý a v dezolátním stavu barák,po drenážích z venku i v podlaze uvnitř, obouchání omítek až na cihlu. Barák je kompletne zrekonstruovan po 7letech a jeste makame. Problém je,že barák je v mírném kopečku, a místnost která je postižená je nejvíce utopená, takže kdyz stojíme v místnosti u okna tak zem je kousek pod oknem. Zdruhé strany je kotelna kde je teplo od kotle a zed vedle je sklep utopeny v zemi.3steny jsou do cca 50cm poskozene pada omítka a je tam celorocne plísen.pokoj neobydlení 6let.dekuji pěkne za odpoved LUKÁŠ.
- Tereza odpovězeno 4 roky dní
- last edited 4 roky dní
- You must login to post comments
Dobrý den. Na Vaši otázku nemohu konkrétně odpověď. Pro odpověď bych potřeboval více informací. Ale mohu vám poskytnout stále obecné zásady pro sanace vlhkého zdiva. Pokud je zdivo místnosti pod úrovní terénu, je vždy ideální, pakliže to dispozice a jiné okolnosti dovolují, obvodové zdivo odkopat do příslušné hloubky a zhotovit svislou hydroizolaci, případně ještě zateplit ve výkopu obnažené zdivo. U podlahy místnosti zhotovit tzv. podřezání zdiva a to chemicky anebo mechanicky. Další možnosti jak vylepšit stav, je při výkopu zhotovit drenážní těleso se spolehlivým odvodem vody. Samozřejmě, ne vždy se nutné drenážní těleso budovat, zateplovat základy a pod. V případě, že byste potřeboval konkrétnější odpovědi, můžete mi zavolat na poradenskou linku, kterou také provozuji v po-pa od 9.00 – 15.30 hod a v so od 10-12 hod na tel. čísle 731 565 565.
S přátelským poozdravem
Jiří Schwarz
- Trumf Sanace odpovězeno 4 roky dní
- You must login to post comments