Dobrý den. Po dokončení sanační omítky je potřeba zhotovit povrchovou úpravu, která by měla splňovat estetické hledisko pro obytné a většinou i pobytové prostory,ale i venkovních povrchů. Sanační jádrová omítka se dokončí sanačním štukem a v posledním kroku paropropustnou barvou. U omítek je výhodné, aby jádrová omítka měla již dostatečnou pevnost, což je doba 1 max 2 dnů od dokončení omítacích prací. Není dobré povrch již srovnané omítky nechat přeschnout. Nicméně se tomu nedá někdy předejít a tak se u klasických vápenocementových omítek provede penetrační nátěr na povrch jádrové omítky, tj. pod štuk. Tyto běžné penetrace obsahují akrylátové disperze a tím nejsou vhodné pro použití na sanační omítky. Proto nedoporučuji jakýkoliv zpevňující penetrační nátěr na povrch sanační omítky, jelikož se povrch do značné míry uzavře a snižuje odvod par. Těmito penetračními nátěry se zvyšuje difúzní odpor všech, do té doby prodyšných vrstev. Jaký je tedy postup u sanačních omítek a zvýšení pevnosti štukové vrstvy k podkladu? Tak, jak to odjakživa dělali zedničtí mistři. Povrch omítky zavlhčili zednickou štětkou před natahováním štukové vrstvy a štuk se s podkladem také spolehlivě spojil. Tento postup doporučuji u sanačních omítek při nanášení štuku. U běžných vápenocementových omítek bych použil penetraci. U sanačních omítek ji v žádném případě nedoporučuji.

S přátelským pozdravem

Jiří Schwarz