Dobrý den. Odpověď k prvé otázce: Maltové spáry, které jsou již ,,nepevné,, jsou o to více nasákavé pro vodu/vlhkost a tím velmi nasákavé i pro injektážní emulzi. Staré spáry jsou pro krémovou injektáž ideální, včetně zdiva zděného na hliněnou maltu. Jednu nevýhodu Vašeho zdiva ale popisujete. Zdivo je, dle Vašeho popisu, vcelku suché. Pro zvýšení účinnosti injektážní emulze postačí u suchého(!) zdiva vrty lehce provlhčit vodou. Tím nemyslím jakousi vodní předinjektáž, postačí vodou vrty prostříknout. Injektážní krém AquaStop Cream obsahuje také cca 20% vody ve svém obsahu, ale pro injektáž suchého zdiva to není mnoho. Dispergace aktivních látek je v tomto případě snížena, i když se šíří i v naprosto suchém zdivu, ale méně intenzivně (clony od vrtů dosahují menší vzdálenosti), než je tomu u zdiva zavlhlého. Aktivátor ale není ve Vašem případě nutný. Co se týče tloušťky omítky, rozumím Vaší obavě. Jsou dvě možnosti, jak tento problém, který ale vůbec nemusí nastat, vyřešit. Tím, že zhotovíte injektážní linii Systémem AquaStop Cream v první spáře nad podlahou, zdivo vyschne. Toho se obávat nemusíte. Tím omítka nebude na zdivu mokrém, ale v určitém časovém horizontu již na suchém podkladu a do budoucna nemůže zavlhat. Ale pokud se omítka bude v dolní částí dotýkat vlhké podlahy, je jasné, že čím je tloušťka omítky větší, tím je její styk se zavlhlým podkladem větší a může do struktury omítky pronikat určité množství vlhkosti z vlhkého podkladu podlahy. Toto se většinou a intenzivně děje zejména u omítek na soklových částech fasády. A tak řešení je toto. Po provedené injektáži v předpokládané tloušťce omítky položíte/navaříte/nanesete hydroizolační stěrku a tím vytvoříte hydroizolační pásek od svislé roviny zdiva do vzdálenosti tl. omítky a tím se nová omítka nebude dotýkat zavlhlého povrchu podlahy, respektive vznikne oddělení omítky od povrchu podlahy a není žádný směr (svislý i vodorovný podklad), odkud by omítka měla být dotována vlhkostí. Druhá varianta. Naopak před injektáží dokončíte omítací práce s několikadenní pauzou, tj. s malou časovou technologickou pauzou a přes tyto nové omítky provedete injektáž. Tím se aktivní hydrofobizační látky injektážního krému vsáknou nejen do příčného řezu zdiva, ale i do tl. nové omítky v místě injektážní linie. Je ale důležité i v tomto postupu provést navrtání do vybrané spáry. Spáry jsou ale již pod omítkou. Toto ale nevyžaduje technicky složité řešení. Při omítacích pracích si ve zvolené spáře injektážní úsečky tj. na koncích délky injektáže zatlučete do zvolené spáry např. 100 mm hřebík, který Vám bude lokalizovat výšku spáry i po dokončení omítek. Pak si např. stavební brnkačkou tyto dva body(částečně vyčnívající hřebíky) propojíte provázkem a zhotovíte si rysku na povrchu nové omítky. Přes rysku na omítce se budete bez sebemenších problémů vrtem zanořovat do spáry pod omítkou a to i když vrt nasadíte o 1 či 2 mm výše/níže mimo rysku, jelikož se hrot vrtáku do spáry pod omítkou zanoří. Takže ani při tomto postupu neztratíte výhody průběžné vodorovné spáry zdiva a zároveň budete injektovat nejen zdivo, ale i novou omítku. Obojí provedení jsou spolehlivá a lehce proveditelná řešení. Snad jsem Vaší druhé části dotazu dobře porozuměl. Ta zmínka o zátkách mě tak trochu ve Vašem dotazu mate. Místo vrtu se zasunutou zátkou, ale i bez zátky, nemůže dotovat omítky vlhkostí. Předpokládám, že toto jste ale neměl na mysli.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Moc děkuji za radu.