Dobrý den.

Přesně rozumím a problematiku vysvětlím. Nízká účinnost zmražených patron zasunutých do vrtů ve zdivu je fyzikálně vysvětlitelná. Jsem přesvědčený, že nedocílení požadovaného výsledku není ani v množství použitých patron, předpokládám, že jste postupovali dle doporučení výrobce, ani zmraženou silně hydrofobní kapalinou, která je jistě v laboratorních zkouškách a podmínkách určitě vysoce účinná, ale z přirozeného fyzikálního průběhu, který probíhá po zasunutí zmražených patron ve zdiva. Na tuto technologii jsem již poukazoval před více než 10 lety, a to ve smyslu, že se jedná o „slepou patronu/ cestu“ injektážní technologie k vytvoření hydroizolačního bloku ve zdivu pro zamezení vzlínající vlhkosti. Tím, že jsem byl průkopníkem krémové injektáže zdiva a jejího masového uvedení do praxe, nastavil jsem nejvýhodnější technologický postup/y a terminologie a na počátcích jsme musel také trpělivě a snad i odvážně vysvětlovat, proč jsou kapalné injektážní mikroemulze neúčinné a proč je krémová injektáž zdiva Systémem Aquastop Cream nesrovnatelně účinnější atd., mám jednoznačný názor na tuto zmraženou injektážní technologii. O té odvaze jsem ani moc nepřemýšlel, jelikož to bylo mé neotřesitelné přesvědčení, ale slýchával jsem to od kolegů a odborníků z naší profese, což jsem dost dobře nechápal. Má tvrzení se po více než 10 letech potvrdila, a to výsledky dosaženými v dennodenních realizacích, které probíhaly a probíhají na celém území ČR, ale i v jiných státech EU. Toto nepíši z pýchy či honedbáním se, ale z důvodu, že jsem opravdu rád, že mé myšlenky a názory byly správné a jsou neměnně trhem, ale i odbornou veřejností přijaté. Pokud by Vás zajímala má některá tvrzení, najdete je na tomto odkazu:https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/kremova-injektaz-zdiva/.

Ale teď k jádru Vašeho dotazu. V momentě, kdy se zasune do připravených otvorů zmrzlá injektážní, ale následně tekoucí nízkoviskózní kapalina, mohlo by se zdát, že průběh bude podobný jako u krémové injektáže. Ale samozřejmě tomu tak není. Injektážní krém se rozpouští ve zdivu v řádech týdnů, a tím má injektážní emulze dostatek času se spolehlivě vpenetrovávat/vsakovat do kapilárního systému zdiva, ale zmrzlá injektážní patrona v řádek desítek minut, než dojde k jejímu roztání, což je pro spolehlivé vsáknutí hydrofobních látek do nehomogenního a pomaleji nasákavého zdiva krátká doba. Tím je průběh v konečném výsledku obdobný, jako když se do vrtů tlakově anebo infuzně aplikuje kapalná mikroemulze. Možná, že se přeci jen postupným rozpouštěním patrony dosáhne o něco lepšího výsledku, než přímo aplikovanou tekoucí kapalinou, ale rozdíl nebude o moc lepší. Myslím si, že vysvětlení je tím jasné. Co ale dál? Souhlasím s Vaší myšlenkou, vrty lze využít pro krémovou injektáž pomocí AquaStop Cream. Osové vzdálenosti jsou sice 150 mm od sebe vzdálené, ale průměry vrtů jsou zase 26 mm, takže doporučená spotřeba bude dodržena. Dokonce vychází o něco vyšší. Avšak trubičkovým plnidlem o vnějším průměru 10 mm, vrty o průměru 26 mm zcela nevyplníte a tak předpokládám, že spotřeba injektážního krému na 1 m2 půdorysní plochy zdiva bude plus mínus v normě a tím v pořádku.

Závěr: Ano, původní vrty můžete využít a jsem přesvědčený, že i při částečně pozměněném technologickém postupu vznikne ucelená hydrofobní bariéra ve zdivu, a tím se docílí kýženého výsledku. V případě, že jste ale při vrtání nevyužili vodorovnou průběžnou spáru, je na zvážení, zda původní vrty neoželet a postupovat dle našich doporučení. Pokud původní vrty nebylo zhotoveny ve spáře, doporučuji je vyplnit řidší maltovou směsí, anebo snadněji, vyplnit montážní pěnou a postupovat dle našeho doporučeného technologického postupu pro Systém AquaStop Cream a zhotovit injektáž ve spáře.

S přátelským pozdravem

Jiří Schwarz
Výstava FOR ARCH Letňany