Dobrý den.
Z přiložených fotografií se mi jeví místnost jako suterénní. Rozdílovou výšku mezi podlahou a výškou terénu, dle okénka, odhaduji okolo 1200 – 1400 mm. Pokud by tomu tak bylo, je nutné, aby byla plně funkční i vnější svislá hydroizolace a dostatečně hluboko založená, minimálně pod novou skladbu podlahy, lépe až k základové spáře. U vnitřních příček suterénních místností, kde jsou z každé strany zdi místnosti, vlhkost vzlíná pouze odspodu, od svého základu. V tomto případě je odizolování takovéto zdi snazší, jelikož dotace vlhkosti probíhá pouze odspodu, nikoliv i z bočního směru, tj. z výškového rozdílu mezi podlahou a výškou neodizolovaného terénu. Chemická či mechanická podřezávka těchto vnitřních zdí mezi místnostmi řeší problém zavlhání, jelikož zamezuje působení vzlínající vlhkosti odspodu. Totéž platí i u zdí, které jsou obvodové či vnitřní, ale jsou nad úrovní terénu. To jsou důležité a jednoznačné standardy pro zdárné odvlhčení zdiva, trpící zemní vlhkostí. To, že v rekonstrukci budou i podlahy, je samozřejmě výhoda pro komplexnější řešení sanace spodní stavby.
Vaše zdivo, dle Vašeho popisu, ale i dle přiložené fotografie, je velmi problematické pro vytvoření jakékoliv dodatečné hydroizolace ve vodorovném, příčném řezu. Je to dáno složením. Jedná se o velmi tvrdý kámen, který je nenasákavý, ale přesto zavlhání zdiva způsobuje maltová výplň mezi kameny a o to je to ještě složitější. Z mechanických metod by se dala použít podřezávka diamantovým lanem, a to ještě problematicky u obvodového zdiva pod úrovní terénu, kde je potřeba lano protáhnout z vnější strany svislé konstrukce, abych vytvořil “běžící” smyčku, ale možná i z jiných prostorových omezení. Všechny ostatní mechanické metody u Vašeho druhu zdiva jsou nereálné. Pak je tady další možnost, chemická injektáž zdiva. Ale už samotné navrtání může být problém. U tohoto druhu zdiva, kde v podstatě vlhkost nevzlíná samotným zdicím materiálem, nesavým kamenem, ale spojovací maltovou výplní, je nutné pro zvýšení ” spolehlivosti” zhotovit injektážní linie dvě, aby se zvýšila pravděpodobnost uceleného uzavření zdiva proti vzlínající vlhkosti. Tekoucí, kapalné injektáže velmi snadno a nekontrolovatelně protečou značně nehomogenní skladbou zdiva a tak se nabízí spolehlivější metoda, krémová injektáž zdiva, která svojí značnou hustotou v momentě plnění zásadně neproteče zdivem a pokud přímky vrtů budou protínat maltové výplně (a rozhodně nějaké výplně protnou, a navíc ve dvouřadém navrtání se pravděpodobnost protnutí více maltových výplní zvyšuje), je vyšší pravděpodobnost, že se maltové výplně v místě injektáže nasytí aktivními látkami injektážního krému AquaStop Cream. Myslím si, že není co více popisovat. Je to každopádně zdivo, které je svojí skladbou jedním z nejkomplikovanějších druhů zdiva pro vytvoření dodatečné hydroizolace v příčném řezu. Ve Vašem případě, tím, že bude podlaha vybourána, můžete injektážní linii snížit, a to do blízkosti vodorovné hydroizolace podlahy. Hydroizolační vanu následně vytáhněte do výšky injektážních linií a sice s přesahem cca 50 mm. Tím se obě hydroizolace napojí a budou se vzájemně doplňovat. V případě jakýchkoliv nejasností mi můžete zavolat na poradenskou tel. linku 731 565 565.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz