Dobrý den pane Richarde Schwarzi. Zdivo domu, dle Vašich poskytnutých fotek, je pro kladný výsledek Systému AquaStop Cream příznivé. Máme tam všechny použité přírodní zdicí materiály savé, a i průmyslově vyráběný Ytong je velmi savý, ale toto zdivo přístavby asi již bylo založeno na hydroizolaci. Pískovec i opuka byly zejména v dřívějších dobách hojně používané. Naštěstí tyto druhy kamenného zdiva jsou vlastně jedny z nejsavějších přírodních kamenů, které se v oblasti zakládání a výstavby staveb používaly. Horší případ je ten, když se použil kámen, který má značnou hutnost a tím není savý (např. břidlice, žula, rula apod.). Zdálo by se, že nesavost, neporéznost kamenných materiálů, je výhodou, ale opak je pravdou. Při zhotovování dodatečné izolace ve zdivu pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti jsou tyto nesavé kamenné materiály problémem. Z mechanických metod lze použít pro podřezání zdiva pouze diamantové lano, ale tato metoda je velmi invazivní a drahá. A pak už se nabízí pouze chemická injektáž, která je u těchto tvrdých materiálů velmi komplikovaná. Už jen navrtání je problém a vznik příčného hydroizolačního pásu ve zdivu pro zamezení vzlínající vlhkosti je nejistý, jelikož zdivo sice nezavlhá samotným použitým zdícím materiálem, ale maltovými výplněmi, spárami a to je ten největší problém. Proč problém? Při vrtání nikdy nevíme, kolik se podaří těchto spár (můj terminus technicus „knotů“) protnout a tím nasytit injektážní aktivní látkou. Takže savé zdivo, jako je Vaše zdivo, je pro fyzikální proces kapilárně vzlínající vlhkosti snazším prostředím, ale je to i tím pádem výhodnější prostředí pro vznik dodatečné hydroizolační clony. Snad jsem to srozumitelně objasnil. Jen bych ve Vašem případě doporučil, pro docílení 100% výsledku, dvouřadou linii vrtů, tj. zachování technologického postupu pro Systém AquaStop Cream, tzn. vrty neklopit, vést vrty kolmo na svislou rovinu zdiva, první linii vrtů zhotovit co nejblíže k podlaze, udržet vodorovnost, určitou souběžnost vrtů, průměr vrtů 14 mm a osové vzdálenosti vrtů 100 mm a malé pokrácení vrtů než je tloušťka zdiva. Ale toto znáte již z předchozí sanace. Druhá linie vrtů bude taktéž dle stejného technologického postupu, ale 50mm – 80 mm nad první linií vrtů s posunutím do bočního směru o 50 mm. Tím vrty druhé linie budou v místech na středových osových vzdálenostech spodní linie vrtů. Jestliže by se v nějakém místě vzniklé clony ,,nepotkaly“ ve spodní linii vrtů, horní vznikající clony to tzv. zaklopí. Pokud se totiž v těchto nestejnorodých a nehomogenních druzích zdiva clona nespojí do celistvé pásové clony, je to v místech kdesi na středové vzdálenosti mezi vrty a tím, že na této středové vzdálenosti udělám nad spodní linií injektáže druhou linii vrtů, vzniklá clona druhé horní linie vrtů toto případné lokální nanapuštěné místo doplní. Pro bych Vám pro maximální spolehlivost a tím jistý výsledek ve Vašem případě doporučil dvouřadou injektáž. U cihelného zdiva s průběžnou spárou, či u přechodových spár, případně v průmyslově vyráběných materiálech, které jsou homogenní, stejnorodé a savé, jako je již zmiňovaný Ytong, porobeton, škvárobeton atd. není potřeba tuto dvouřadou injektáž zhotovovat.

S přátelským pozdravem

Jiří Schwarz

Dobrý den,

moc děkuji za info. Půjdeme se tam podívat a uvidíme, co to je tedy přesně za zeď.

Richard Schwarz