Dobrý den.
Budu odpovídat v pořadí Vašich dotazů:
1) Ano, Vaše úvaha o výškách injektáže je správná. Samozřejmě musím zdůraznit, že druhá, ta vyšší injektážní linie je pro výsledek nejdůležitější.
2) Injektáž pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti ve zdivu zhotovená Systémem AquaStop Cream® se na jiné druhy hydroizolací napojuje v podstatě snadno a svým přirozeným průběhem. A naopak. Chceme-li napojit na vzniklou hydroizolaci (hydrofobizaci) v příčném řezu zdiva Systému AquaStop Cream® jiný druh hydroizolace, ať už jsou to asfaltové pásy, hydroizolační fólie, vodotěsné malty, betony anebo stěrky apod., pak princip toho napojení je vždy stejný.
Vysvětlení: po provedené injektáži AquaStop Cream® se aktivní látky šíří z počátku vodorovných vrtů směrem nahoru, zejména však do stran, ale i směrem dolů, a to v celé tloušťce a délce zdiva provedené injektáže. Nesmíme ale zapomenout, že osové vzdálenosti a hloubky vrtů jsou navrženy tak, aby došlo nejen k propojení a překrytí vznikajících clon výplně vrtů ve zdivu, ale aby aktivní látky také nasytily póry povrchu zdiva. Tím, že následně nanesu, navařím či přitisknu jinou hydroizolaci přes vzniklou hydroizolaci v místě injektáže, vzlínající vlhkost nemá možnost pronikat mezi těmito různorodými hydroizolacemi. Svislá plocha (tloušťka zdiva) pro možnost vzlínající vlhkosti neexistuje. Snad jsem to vysvětlil srozumitelně.
3) Snad nebude znít má odpověď na třetí otázku jakkoliv zájmově. Mé neotřesitelné tvrzení je, že pokud je příčinou zavlhlého zdiva kapilárně vzlínající vlhkost z podzákladí domu, pak je nejspolehlivější krémová injektáž. Toto tvrzení je ale již dlouhodobými a masivně používanými aplikacemi potvrzeno. Pokud kdosi nabízí jiné injektážní alternativy, zdůrazňuji injektážní, pak jsem zmatený, a to nikoliv, promiňte mi ten výraz, svoji neznalostí, ale jejich nabídkou. Zde si prosím pročtěte tento odkaz a pokud se Vám po přečtení bude zdát cokoliv nepoctivé či nepřesné, prosím o reakci. Zde je link: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/proc-tuto-injektaz/. Po přečtení se horní šipkou, která je vlevo nahoře, vraťte zpět k tomuto tématu.
Děkuji Vám zároveň za podnět k této nabízené alternativě. Nabídka od profesionálů je totiž hybrid gelové rubové injektáže, která je nesporně nezastupitelná všude tam, kde nemáme přístup k rubové straně stavebního dílce pod úrovní terénu, a přesto potřebujeme vytvořit vnější plošnou hydroizolaci. Ale proč ji nabízet pro vytvoření vodorovné hydroizolace ve zdivu pro zamezení vzlínající vlhkosti? Moje vysvětlení je jediné, chci nabídnout cosi, co zaujme. Ale můj názor je ten, že chemická injektáž zdiva akrylgelem, která má zabránit působení kapilárně vzlínající vlhkosti ve zdivu, je naprosto nespolehlivá. Poskytnu vysvětlení. Pokud si pozorně přečtete můj text o gelové injektáži v předchozím odkazu, pak je jistě už dopředu jasné, proč je můj postoj takto negativní. Zdivo se totiž při použití akrylgelu napouští v kapalné viskozitě. Nevýhody kapalné viskozity injektážních přípravků pro nasycení (resp. spíš nereálnost nasycení) pórů, a i těch nejjemnějších kapilár ve zdivu, jsem vysvětloval již v hluboké minulosti, a tak toto již není třeba vysvětlovat.
Akrylgel je při plnění, raději nechci použít výraz „do zdiva“, v primární formě kapalný, tj. velmi tekutý a s velmi nízkou viskozitou. Proto průběh injektáže nejen že probíhá podobně jako např. u kapalných injektáží, mikroemulze, ale o co hůře, ve velmi krátkém čase se mění v pružnou gumovou hmotu. Na první pohled se může zdát, že je to ideální výsledek. Tato kapalina se ale v řádech desítek vteřin či málo minut změní v gumu. Viz tato ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=6qef_OMxQxU
Je ale nereálné, aby tato hmota, v podstatě původem určená a nazvaná gelová rubová injektáž vytvořila kompaktní bariéru, a to musím zdůraznit, pro kapilárně vzlínající vlhkost ve zdivu. V nasákavé zemině, do které je akrylgel určen, ovšem při aplikaci mnoha desítek litrů na 1 m2 plochy je toto nasycení reálné. Toto však rozhodně neplatí při aplikaci např. do cihly, všech druhů plynosilikátů, všech druhů dutých cihel – voštinového zdiva, a už vůbec ne při aplikaci do přírodních materiálů, jako je např. pískovec, vápenec, opuka atd. V neposlední řadě se tato technologie nabízí opět v nakloněných vrtech, u kapalin to jinak ani nejde, a pokud si pozorně přečtete odkazy „Proč krémová injektáž“, není třeba vysvětlovat nevýhodnost nakloněných vrtů. A asi poslední myšlenka, nebo spíše mé tvrzení je to, že když vidím nabízenou technologii u zdiva cihelného, kde se sice povrchově využívají vodorovné spáry, ale vrty jsou po zanoření nakloněné ke svislé rovině, anebo se rovnou vrtá do cihly mimo spáru, a tím dojde k nevyužití nejvýhodnějšího místa – průběžné spáry, pak již opravdu nevím, jak toto okomentovat.

S přátelským pozdravem
Jiří Švorc (Schwarz) ml.
731 565 565