Dobrý den.
Pokud by se Vám jednalo o zpevnění zdiva jako celku, je potřeba na tuto speciální injektáž si zapůjčit šnekové čerpadlo a kousek po kousku, samozřejmě ve spárách, zdivo zainjektovat cementovou směsí. Nejsem si ale jist, zda je to opravdu nutné. To, že se dají spáry snadno vyškrábat, není neobvyklé a neznamená to, že je zdivo staticky nestabilní a to myslím, že jste si ani nemyslel. Pokud ale myslíte předinjektovat zdivo cementovou směsí před zhotovením injektáže Systémem AquaStop Cream v místě linie vrtů, nebylo by to tak technicky náročné a samozřejmě byste si mohl, pokud je zdivo opravdu tak nehomogenní, udržet doporučenou spotřebu injektážního krému. Musím ale podotknout, že by se ve zdivu muselo nacházet značné množství kaveren a výdutí, ale to se mi zdá u žulového zdiva, vyzděného z kvádrů dle Vašeho popisu, nepravděpodobné. Běžné netěsnosti ve zdivu určitě budou, ale injektážní krém AquaStop Cream je značně hustý a tak běžné netěsnosti ve zdivu překlene a nemá tendenci zdivem nekontrolovatelně protéci. Co se mi ve Vašem případě zdá smysluplné a určitě bych tento postup doporučil, je proškrábat spáry do hloubky 50 – 100 mm a to nejen v místě linie vrtů před krémovou injektáží, ale v celé ploše a tím se zdivo po následném vyspárování např. zdicí maltou nejen částeční zpevní, ale i bude opět plnit funkci i estetického pohledového povrchu, pokud takto zdivo bylo při výstavbě opravdu vyzděno. Po vyspárování se provede injektáž v průběžné spáře, nikoliv do kamene, jelikož je žula extrémně tvrdá a vrtat do žuly v podstatě nedává žádná smysl, jelikož žula je absolutně nesavý kámen. O to je ale složitější v takovémto zdivu vytvořit dodatečnou vodorovnou hydroizolaci ať už jakoukoliv metodou. Pokud je ale zdivo vyzděné z kvádrů ve vodorovných řadách, měly by tam být průběžné vodorovné spáry, a tak do výškově vhodné spáry by byla krémová injektáž naprosto spolehlivá. Pokud to je tak, jak jsem popsal, průběžná spára žulového zdiva nebude velmi pravděpodobně navazovat na průběžnou spáru cihelné vnitřní přizdívky. Navrhoval bych tento postup: zhotovit injektáž do spáry mezi vodorovnými řadami žulového zdiva, která je k podlaze nejbližší a zejména ke spáře cihelného zdiva, kde se bude taktéž provádět injektáž, ale z vnitřní strany. Jednoduše řečeno, kamenné zdivo navrtat a zainjektovat z venkovní strany a cihelné zdivo navrtat z vnitřní strany aby výšky obou samostatně zainjektovaných zdí byly co možná k sobě výškově nejblíže. Případné zaomítnutí žulového zdiva nevidím jako to nejšťastnější řešení. Injektážní krém má doběh, tzn. vzdálenost, kterou dokáží aktivní látky injektážního krému nasytit póry zdiva, značnou. Záleží to ale na více faktorech: jaká je momentální procentuální vlhkost ve zdivu, jak je zdivo porézní a tím nasákavé a jak se provede samotná injektáž. Vyšší procentuální vlhkost ve zdivu je výhodou, cihelné zdivo a zejména jeho maltová spára je považované za ve velmi porézní materiál a výplň určitě neošidíte. Nevyužití průběžné spáry považuji za ztrátu nabízející se výhody. Rozhodnutí o výšce je ale na Vás. Já bych Vám doporučil zhotovit injektáž v té nejbližší spáře k podlaze, do které se dostanete vrtem ve vodorovném navrtání. Je to spára nacházející se ve výšce od 35 mm od podlahy.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den pane Slabý. Hydroizolační vana zhotovená bitumenovou stěrkou AquaStop Bitumen 2K má mnoho výhod oproti klasických asfaltových pásů. Ty dvě hlavní výhody jsou neoddiskutovatelné. To jsou:
Hydroizolace je bezešvá, beze spojů. Ta druhá obrovská výhoda této stěrky je, že má velmi dobrou přilnavost k většině druhů povrchů (podkladů) i zavlhlých, snadno se hladítkem nanáší i na svislé konstrukce, záhyby, nerovné podklady, což u asfaltových pásů toto neplatí a na svislých konstrukcích či záhybech se asfaltové pásy odchlipují apod. Jistě z praxe znáte. Dalšími, řekl bych neméně zajímavými výhodami jsou, že vzniká protiradonová bariéra, je do jisté míry pružná a nemá tendenci při drobných otřesech či pnutí praskat, velmi snadná aplikace, a nanáší se do cca. 6 mm, takže se nejedná o jakýsi nátěr, ale vznikne dostatečně silná hydroizolační vrstva. Nechci, aby to znělo jako demonstrace výhod, ale opravdu, kdo začal zhotovovat tyto izolace, již na jinou izolaci pro tyto účely neměl potřebu přejít. V neposlední řadě se dá použít na svislé izolace podúrovňového zdiva při odkopání, tam bych řekl, že je nenahraditelná. Dobře se dá kopírovat nerovnost zdiva, nestéká, vynikající přilnavost k zavlhlému podkladu, což je u odkopaného podúrovňového zdiva vždy, atd. Nanáší se ve dvou vrstvách hladítkem a každá vrstva je již dostatečně pevná po 24 hodinách. U podlahy je vhodnější po první zhotovené vrstvě zhotovovat druhou vrstvu za 48 hodin a použít nejlépe tenisky s nízkým vzorkem. Je to sice určitá technologická pauza, časové omezení, ale klady jistě převládají. Ještě asi zajímavými vlastnostmi bitumenové stěrky AquaStop Bitumen 2K jsou, že se velmi kvalitně spojí s širokou škálou jiných druhů stávajících izolací a materiálů, od injektážní již probíraných clon, asfaltových lepenek, nerezových plechů až po dřevěné konstrukce. No zvažte, případně zkuste.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel spol. TRUMF sanace s.r.o.
http://www.trumf-sanace-sro.cz

Dobrý den. Ano je to přesně tak.
K té spáře. To je ta vždy nejméně výhodná výška spáry. Do první spáry, která je viditelná u podlahy, se opravdu ve vodorovném provedení vrtem nedostanete a tak musíte injektáž zhotovit o spáru výš. Je to sice pořád v přijatelné výšce, ale přesně jak popisujete, může teoreticky vzniknout nízký zavlhající proužek mezi spodním krajem vzniklé pásové clony a podlahou. Pokud by tam zavlhající proužek vznikl, bude se jednat o pár centimetrů, ale chápu, že ani toto není žádoucí a tak se dá problém vyřešit dle Vaší úvahy.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz