Dobrý den.
Budu Vám odpovídat na Vaše dotazy dle Vašeho pořadí otázek:
1) Zdivo, které je vyzděné z přírodního kamene ruly je komplikované pro jakoukoli technologii, kterou lze vytvořit dodatečnou vodorovnou hydroizolaci ve zdivu pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti. Problém je v tom, že je samotný kámen značně pevný, tvrdý, takže z mechanických technologií je jedinou možnou metodou podřezání diamantovým lanem. Pak se už jen nabízí chemická injektáž zdiva, ale i v tomto zdivu je tato technologie problematická. Když pomineme obtížnost samotného navrtání zdiva, vzniká ten nejzásadnější problém a to ten, aby se jakákoliv použitá injektážní hmota propojila v ucelenou vodorovnou vrstvu, bariéru bez ,,hluchých,, míst. Rula je v podstatě nesavý přírodní kamenný materiál, ale vlhkost přesto vzlíná přes maltové výplně. A to je ten nejzásadnější problém. Nicméně platí, že i v tomto ne zcela ideálním zdivu, kde se má zhotovit dodatečná vodorovná izolace, injektážní krém AquaStop Cream je značně spolehlivý. Je to z důvodu, že nekontrolovatelně neproteče nesoudržností kamenného zdiva a bude mít tendenci se nasytit, proniknout do vrtem protnutých maltových výplní a tím tyto maltové výplně, které jsou, nazveme je mým terminus technicus, knoty, kterými vzlíná vlhkost. Otázkou ale je, kolik se těchto savých míst při jednořadé linii vrtů protne, jelikož je jasné, že použité kameny jsou v různých tvarech a velikostech a žádná pravidelnost při zdění u tohoto druhu zdiva neplatí. Ale pořád bude platit to, že injektážní krém se z vrtu nebude odpařovat, nekontrolovatelně ztrácet protečením, tím myslím pří běžných milimetrových netěsnostech ve zdivu, a nemá tendenci ani v dlouhodobém horizontu ve vrtu vysychat či tvrdnout. Takže, pokud se vrtem protnou určitá místa maltových nepravidelných spár, aktivní látka se bude pomalu, ale jistě šířit těmito savými maltovými spárami a tím výsledek může být úspěšný. Pokud by se zhotovila u tohoto druhu zdiva dvojřadá linie vrtů, výsledek se může přiblížit 100%ně funkční bariéře a to i u tohoto druhu nesavého kamenného zdiva. Co se týče ještě té první otázky k přizděné přizdívce s mezerou. Nejsem zastáncem těchto přizdívek s mezerou, kde se má vlhké zdivo zakrýt těmito přizdívkami. Ale pokud byste obvodové zdivo nainjektoval dle technologického postupu pro Systém AquaStop Cream, bude situace přece jen jiná. V kamenném zdivu se značně sníží procentuální vlhkost, jelikož již nebude zemní vlhkostí kamenné zdivo dotované a výsledek bude ten, že zdivo úplně vyschne a nebo hodnoty budou jen mírně nadlimitní a pak tyto přizdívky nemohou způsobit to, že se ve vzduchové mezeře začnou tvořit plísně s přibývající vyšší hodnotou vlhkosti obsažené ve vzduchu. Tato přizdívka s mezerou by se mohla vyzdít, ale po zhotovené dodatečné vodorovné izolaci třeba naším systémem. Mezeru bych se přece jen snažil vhodně odvětrávat ať nenuceně anebo nuceně. Komínovým efektem, solárním ventilátorem, ale vždy směrem do exteriéru, nikdy ne do interiéru. To je obecný můj náhled a doporučení na Vaši první otázku.
Odpověď k druhé otázce:
Tím, že se na povrchu starých omítek objevují sanytry, solné výkvěty, je jasné, že ve zdivu rovněž působí kapilárně vzlínající vlhkost, se kterou putují soli, které se následně vytlačují na povrch omítek při odpařování vlhkosti ze zdiva. I v tomto případě je nutné zdivo nejprve odizolovat, tj. zhotovit vodorovnou izolaci pro zamezení vzlínající vlhkosti naším Systémem AquaStop Cream. Původní zdegradované omítky musí být s dostatečným přesahem odstraněny a nahrazeny omítkami sanačními. To jsou omítky určené pro sanace vlhkého zdiva, k čemuž je i naše omítka AquaSan Porosity určená, ale rozhodně bych sanační omítku podpořil protisolným podnátěrem naším výrobkem AquaSalt Stop, který se aplikuje nátěrem či postřikem a to ve dvou vrstvách s 24 hodinovou technologickou pauzou, ve Vašem případě, dle Vašeho popisu značného zasolení zdiva bych zhotovil tři vrstvy nátěru pod sanační omítku. Avšak primárně je důležité u vlhkého zdiva nejprve zhotovit chemické či mechanické podřezání.
Odpověď k třetí otázce:
Pokud spáry budou takto hluboko vydrolené, je určitě vhodné postupovat dle Vašeho návrhu, který jste uvedl v dotazu. Injektážní krém pak nasytí i doplněnou maltovou spáru.
Odpověď ke čtvrté otázce:
Pokud zvolíte správně navrženou vodorovnou hydroizolaci podlahy s protiradonovou odolností pro Váš stupeň působícího radonu, která se napojí na zhotovenou vodorovnou izolaci proti vlhkosti ve zdivu Systémem AquaStop Cream, protiradonový index se zásadně zlepší.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Mám provedenou chemickou injektáž, můžu na ní položit stojatou ipu nebo je lepší nopová folie, podlaha obytné části je níž než terén ve dvoře , proto to vlhlo, můžete mi prosím poradit jestli do výkopu mám dát drť nebo jenom vrátit vykopanou zeminu.Děkuji Kubačák

Dobrý den. Odpověď na Vaši první otázku: kvalitnější hydroizolace je určitě IPA, tj.asfaltový pás, než fólie typu černá nopová fólie, materiál poly¬ethy¬len (HDPE), výška nopů 8 mm. Tato nopová folie je křehká, nemá lepené spoje, přesahy a není těsná k podkladu. Je ale jasné, že se asfaltový pás hůře navařuje na svislou konstrukci než na vodorovnou. Proto nabízíme pro zhotovení kvalitní svislé hydroizolace ve výkopech bezešvou hydroizolační stěrku AquaStop Bitumen 2K. Viz technický list: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/wp-content/uploads/2017/11/TL-AquaStop-Bitumen-2K-2017.pdf a popis výrobku: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/produkt/aquastop-bitumen-2k-32kg/#popis. Nejedná se o žádný nátěr, ale tato hydroizolace se nanáší hladítkem ve dvou vrstvách. Tato bezešvá, vysoce odolná hydroizolace by měla být v konečné tl. 5-6 mm. Odpověď k druhé Vaší otázce: do výkopu u obvodového zdiva, který byl zhotoven z důvodu zhotovení svislé hydroizolace pro zamezení dotace vlhkosti z bočního směru. tj. z přilehlé zeminy do obvodového zdiva, bych nedoporučoval pro zpětný zásyp použít kamenivo. Výkop, který je zasypaný kamenivem a na dně výkopu není uložené funkční drenážní potrubí, je ideálním sběrným místem zejména pro povrchové vody. Představa, že výkop zasypaný kamenivem bude snižovat vlhkost okolo domu, či dokonce ve zdivu, je mylná. Každý déšť, tání sněhu, naopak jen intenzivně zvyšuje vlhkost u základů domu a u přívalových dešťů může vzniknout i na nějakou dobu sloupec vody. Voda rychle proteče kamenivem na dno výkopu, kde se zarazí a začne vyplňovat místo s nejmenším odporem, tj. mezi kamenivem zasypaného výkopu. Mohlo by se zdát, že zpětně zhutněná zemina ve výkopu, kde byla zhotovená nová svislá izolace zdiva, je méně výhodné řešení než kameninový zásyp, ale je to přesně naopak, jelikož zpětně zhutněná, případně prosetá zemina, a tím zbavená ostrých kamenů, je výhodnější a to pro rovnoměrnost vsakování povrchových vod okolo domu.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz