Dobrý den pane Bílý.
Nejprve k té první otázce. Z fotografie není zřejmé, do jaké míry je omítka znehodnocena či není, byť píšete, že je zasažena počínající vlhkostí. Ale v jakém stavu je doopravdy nelze z fotografie určit. Může být již do nějakého stupně kontaminována solemi, nemusí být tak pevná k podkladu atd. Nicméně budu vycházet z Vašeho předpokladu. V obecné rovině omítka nemusí být odstraněna, jelikož pro vytvoření dodatečné hydroizolace ve zdivu pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti tento proces nikterak neovlivňuje, a to co do požadovaného výsledku. Toto platí u mechanické i chemické podřezávky. Zdivo po provedené injektáži vyschne a pokud omítka není zasolená, vyschne také, což je přirozený proces. Jen zabarvení povrchu ponechaných omítek se nemusí úplně vrátit do původního stavu a tak povrch může být odstínově odlišný od omítek, které nebyly vlhkostí zasaženy. To je možný průběh. Ale vyschlá omítka po nátěru bud již barevně stabilní. Při neodstranění omítek, pokud zdivo má průběžné spáry, tak tyto spáry nejsou samozřejmě vidět. Pokud zdivo má průběžné vodorovné spáry, je třeba provést injektáž ve spáře, ale opět toto platí i pro mechanické metody. Ale i přes omítky se ta výškově nejvhodnější spára dá lokalizovat a to takto: v místě, kde chci přibližně zhotovit injektáž, si vytvořím úzkou svislou drážku až na podklad a tím si lokalizuji spáry. Pak již není problém i přes omítky se vrtákem zanořit do vybrané spáry a to i když vrt nasadím o jeden či dva milimetry výše či níže než se nachází pod omítkou spára, jelikož hrot vrtáku při vodorovném navedení se vnoří do měkčího materiálu, což je právě ta maltová spára. Myslím, že toto je vše jasné.
K druhé otázce: na toto téma jsou různé pohledy. Nicméně můj názor je, že pokud tato spára s původní a již ne zcela funkční hydroizolací je výhodná pro provedení injektáže, hydrofobizace aktivních látek proběhne v této spáře také. Původní lepenka je položena na horní ploše spodní řady a na lepence je maltová lože pro další vrstvu cihel. Proto není důvod se obávat, že by se tato maltová spára nezaizolovala. Existuje ale také protiargument, že se lepenka vrtáním ještě více v místech vrtů naruší. Ale toto mi nepřipadá jako logický argument. Injektážní krém vytvoří v této spáře novou funkční hydroizolaci, lepenka je i v jiných místech rozdrolená a proto se zhotovuje hydroizolace nová. Nicméně, ano, kdybyste provedl injektáž o spáru výše, nebude se jednat o pochybení, jelikož injektážní koncentrát nasytí nejen spáru, tu naprosto spolehlivě, ale i řadu cihel zejména pod spárou, a tak by se hydrofobizace aktivních látek dostala až k původní hydroizolaci. Tato varianta provedení injektáže o jednu spáru výše má jednu, a v některých případech i zásadní, výhodu. Původní hydroizolace, tedy pokud je původní, je předpokládám i vložená v podlaze na podkladovém betonu. Podlaha má nějakou výšku od položené lepenky a teoreticky by se přes tuto horní betonovou vrstvu mohla vlhkost tzv. přemosťovat nad provedenou injektáží ve spáře, kde je IPA. Je to málo pravděpodobné, jelikož hydrofobizace injektážního krému AquaStop Cream působí i směrem nahoru, ale teoreticky by se nad injektážní linii mohla přes vrchní beton přemosťovat vlhkost. Samozřejmě opět za předpokladu, že lepenka ( IPA) je i v podlaze již nefunkční (původní) a vrchní beton by byl také tím pádem zavlhlý a to v takové výšce, kam hydrofobizace ve zdivu již směrem nahoru „nedoběhla“. Pokud jsou mé předpoklady správné, to znamená, že podlaha není předmětem sanace, doporučil bych přece jen zhotovit injektáž o jednu spáru výše, tj. nad spárou, ve které je původní izolace.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Pane Schwarzi,

Děkuji za Vaši vyčerpávající odpověď.

Co se týče úrovně vrtů pro injektáž, bojím se, že vrtat nad původní izolací (ipou) už by bylo příliš vysoko. Jak vidíte na fotce, na vrstvě betonu jsou položené trámy a na těch teprve budou prkna podlahy. Uvažovaná injektáž nad ipou už by zároveň byla taky nad trámama, u kterých se bojím, že by časem mohly chytat vlhkost z nižší řady neošetřených cihel. Proto jsem si nakonec řekl, že provedu injektáž nejnižší řady cihel, nejblíže k vrstvě betonu. Tím pádem nebudu aplikovat injektáž do spáry mezi cihlami, ale přímo do cihel. Souhlasil by jste s tímto postupem?

Děkuji,

Bílý

Dobrý den pane Bílý.
Ta fotografie mne trochu zmátla. Na první pohled jsem nerozpoznal ten trám a tak jsem se tomuto detailu, ale důležitému detailu, vůbec nevěnoval. Myslel jsem, že se jedná o fotografii z venkovní strany obvodového zdiva a na zemi cosi je položené, ale je pravda, že když jsem si teď fotografii zvětšil, je to zřetelné. Tím byla má úvaha mylná. Tedy vše, co jsem Vám napsal obecně platí, ale doporučovaná výška injektáže nad spárou, kde je původní hydroizolace samozřejmě ne. Vaše úvaha je správná. Vlhkost ve zdivu musí být zastavena pod trámky roštové dřevěné podlahy. A tím se dostáváme k zcela jinému myšlení a tím doporučení o výšce provedení injektáže. Injektáž byste asi chtěl zhotovit v té cihelné šáře pod trámy. S tím bych souhlasil, jelikož ani ta spára s původní izolací nemusí být dostatečné nízko oproti spodní ploše trámu. Původní hydroizolace, byť už propouští zemní vlhkost, by nemusela zcela propustit hydrofobizaci injektážního krému směrem dolu, což by u betonové podlahy vůbec nevadilo, ale u této skladby podlahy naopak vadilo. Takže souhlasím s provedením navrtání v cihelné řadě pod trámky, byť nevyužijete žádné nabízející se spáry, ale je jasné, že navrtání je vhodnější v cihelné šáře pod trámky. Možná bych osové vzdálenosti vrtů zkrátil na 80 mm. Také ještě měřením překontrolujte, zda doporučené místo injektáže se výškově neocitne např. pod venkovním terénem bez svislé hydroizolace obvodového zdiva a pod. Opět z případného možného přemostění vlhkosti, ale myslím, že tuto problematiku si dobře uvědomujete. Ano, souhlasím s Vaším návrhem o výšce a místu provedení injektáže.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz