Dobrý den,
k té první otázce. Nevyplněná místa ve vrtu opravdu obsahují vzduch, avšak druhou fází krémové injektáže se docílí, že se přetlačí vzduch emulzním krémem do porézního zdiva (spáry, samotný materiál), a tak obsah vrtu vyplníte ze 100 %. To není opravdu žádný problém. K té druhé otázce. Většina druhů injektáží zdiva proti vzlínající vlhkosti je založena na stejném technologickém postupu, i když jiném druhu injektážní hmoty. Přes otvory vrtů se zdivo napouští, natlakuje, nalívá různou injektážní hmotou, a tak vznikne hydrofobní, hydroizolační clona proti zamezení vzlínající vlhkosti. U většiny těchto injektáží je technologický postup stejný, tedy, že se zhotovují vrty pouze 14 mm v osových vzdálenostech 100 mm až 120 mm od sebe a následně se používá tlaková nebo beztlaková injektáž zdiva. Například injektážní hmota na vodní bázi s obsahem methylsilanolátu draselného, polyuretanové hmoty, samozřejmě emulzní krémové hmoty a jiné. U všech těchto injektáží (správně by se ve stavebnictví měl používat výraz mikroinjektáží) většinou otvor vrtu zůstane v konečném výsledku prázdný nebo vyplněný polyuretanem, který však z hlediska pevnosti u polyuretanové výplně nemá žádnou významnou hodnotu. Takže, když to shrnu, vzhledem k právě těmto malým průměrům vrtů nepodléhá tato technologie pro zhotovení dodatečné hydroizolační clony proti zamezení vzlínající vlhkosti ve zdivu stavebnímu povolení, a dokonce ani ohlášce. Je to právě díky šetrnosti ke stavbě. Cementové výplně se realizují u jiných druhů injektáží, kde se zhotovují daleko větší průměry vrtů. Už od roku 1998 ročně injektujeme okolo stovky objektů a nezaznamenali jsme jediný problém se zhoršením statiky domu po zhotovené injektáži zdiva. Informaci o tom, že se po injektáži nemusí zhotovovat cementová výplň vrtů zdiva při stejném technologickém postupu, najdete v technických listech i ostatních výrobců.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel společnosti