Dobrý den pane Ryška. Váš návrh navrtání zdiva by nebyl ideální, i když chápu Vaši myšlenku. Avšak nevyužití ložné vodorovné spáry v cihelném zdivu považuji za nevyužití nabízející se značné výhody pro naprosto spolehlivý výsledek. U mého doporučení se bavíme o navýšení injektážní linie o cca 40 mm, tedy u standardně zděné pálené cihly. V některých mých odpovědích v této poradně najdete důvod, proč je výhodné vrtat u cihelného zdiva do spáry a nikoliv přes cihlu. A nejde o vrtání jako takové. Takže já bych Vám doporučil vrtat v první spáře nad spárou, kde je původní lepenka. Tzn. ve druhé spáře od kamenné podezdívky. Ještě si prosím přečtěte tento dotaz a moji odpověď. Myslím si, že se Vás to bude velmi pravděpodobně také týkat. Zde je link na dotaz tazatele a moji odpověď. https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/poradna-sanace-vlhkeho-zdiva/dotaz/kdy-potrebuji-aktivator

S přátelským pozdravem

Jiří Schwarz – jednatel společnosti
TRUMF sanace s.r.o.

Dobrý deň.Mňa by zauimalo či otvory po vsiaknuti kremu ostanu prazdne či nevznikne tepelny most.

Dobrý den.
Po provedené injektáži, tj. po provedení výplni vrtů injektážním krémem nastává postupné snižování viskozity koncentrátu a tímto průběhem se začne vsakovat do okolí vrtu ve zdivu. Princip této technologie je ten, že se aktivní látky šíří zdivem a vytváří hydrofobní prostředí ve zdivu a tudíž pásovou clonu v celé hloubce, délce, ale i výšce zdiva, která trvale nepropustí vzlínající vlhkost již od spodní hrany vzniklého hydroizolačního pásu. V průběhu tohoto procesu se samozřejmě obsah injektážního krému snižuje a výsledný stav je ten, že vrty jsou naprosto vyprázdněné a okolí vrtů je nasáknuté aktivními látkami vysoce koncentrované emulze AquaStop Cream. Z těchto důvodů se po výplni do vrtu vsune polystyrénová zátka, která je vyrobena z XPS polystyrénu a má výšku 20 mm a průměr 20 mm, takže se jedná o polystyrénový váleček, který spolehlivě vrt tepelně zatěsní. Před cca 8 lety jsem si dělal termokamerové zkoušky na stavbách, kde se prováděly ještě kapalné injektáže (dnes již kapalné injektáže zastínila spolehlivější metoda, a to krémová injektáž) a to i na stavbách značného rozsahu, jako byly bývalé pivovary, usedlosti, výrobní haly ale již zastaralé výrobní prostory, které procházely kompletní rekonstrukcí, včetně odvlhčení budov zejména zhotovením dodatečných hydroizolací – a byl jsem překvapen. Nikdy se vrty nejenže nevyplňovaly maltou po provedené injektáži, takto se postupuje i dnes, jelikož se to nepovažuje za nutné, ale zejména se tyto vrty po injektáži tepelně nezajišťovaly – a to bylo pro mě překvapení. A tak jsem přišel s myšlenkou zatěsňování vrtů extrudovaným polystyrénem. Maltová výplň vrtů je totiž náročnější a objekt, který před mikroinjektáží (takto se v 90 letech odborně nazývala chemická injektáž zdiva proti vlhkosti při použití vrtáků o průměru 12, 14 a 16 mm a v roztečích 100 – 120 – 150 mm) nevykazuje poruchu statiky, není maltová výplň nutná, a krom toho, pokud by dům vykazoval statickou poruchu určitě není v pořadí rekonstrukce prioritou injektáž, ale stavebně statické zajištění, a po provedeném zpevnění budovy se teprve mohou zahájit běžné stavební práce a sanační práce. Ale tepelné ochlazování v zimních měsících a to u obvodového zdiva nad úrovní terénu jsem naměřil, a to i když byly line vrtů zaomítány venkovními i vnitřními omítkami. Provedl jsem si na těchto stavbách termokamerové zkoušky a pokud nebyla fasáda zateplena, což u starých a zejména historických domů se neprovádí, prochlazování zdiva v místech vyprázdněných vrtů, které byly sice již dávno pod omítkami, jsem snadno termokamerou dohledal. Po tomto zjištění jsem na tuto skutečnost upozornil odbornou veřejnost a svými články v odborných časopisech, ale dneska již zejména na internetových portálech, zveřejnil. Zjistil jsem, že polystyrénová zátka je tvarem válce výhodnější než polystyrénová kulička, které naše firma jako první na trh začala dodávat, to nejen pro snažší výrobu, ale také lepším zatěsněním vrtů a tím i lepším zateplením vrtů. Tam, kde se začaly vtlačovat do ústí vrtů polystyrénové zátky, tepelné mosty se ihned ztrácejí. Zátka u krémové injektáže má vyšší důležitost pro zamezení vzniku tepelných mostů než pro možné a drobné vytékání krému z krajové hloubce vodorovných vrtů, jak se asi stále obecně předpokládá. Kvalitní injektážní krém z vodorovného vrtu v podstatě nevytéká, jelikož má značnou hustotu, viskozitu, která znemožní, aby výplň z vodorovného vrtu vytékala a i když se jeho viskozita snižuje, dalo by se říci, že v přímé úměře se vsakuje do pórů a i těch nejjemnějších kapilár zdiva. Takže polystyrénová zátka má u obvodového zdiva, a to ať se vrtá z venkovní strany anebo vnitřní strany této zdi, hlavní důležitost jako tepelná izolace vrtu.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Vlastní průzkum termokamerou:
Ukázka teploty na povrchu vnitřních omítek, pod kterými se nacházejí vrty při vnitřní teplotě v obytné místnosti cca + 21°C a noční venkovní teplotě – 5°C a venkovní denní teplotě + 2°C, kdy se měření/průzkum prováděl. Při poklesu venkovní teploty by se u vrtů bez vetknutých polystyrénových zátek teplota na povrchu omítek ještě více snižovala. Provedenou zkouškou je zřejmé, že bez polystyrénových zátek mohou v zimních obdobích vznikat tepelné mosty, avšak se zátkami tyto mosty nevznikají.

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat mám u domku po babičce šířku zdiva 60cm s omítkou 65cm, jaký je třeba vrták, máte v nabídce 600mm a potom až 1000mm? Když jsou otvory vrtány takto hustě po 10cm v jedné spáře nenaruší se statika domu?

Děkuji
Stránský