Dobrý den paní Kvidová. Plošnou injektáž do podúrovňového zdiva nedoporučuji. I když je krémová injektáž ze všech injektážních metod svojí dispergací (postupného šíření hydrofobizace) do okolí vrtů prokazatelně nejúčinnější, v plošném provedení ani tato metoda nemusí být 100%ně spolehlivá. Je to z důvodu, že v plošném provedení nelze již vrtat v šachovnicovém ,,rastru,, v osových vzdálenostech 100mm, jako je tomu v jednořadém či dvouřadém liniovém provedení pro zamezení vzlínající vlhkosti od základů Systémem AquaStop Cream. Ve Vašem případě probíhá dotace vlhkosti do podúrovňového zdiva nejen od základů, ale tím, že zdivo sklepení je hluboce vnořené pod úrovní terénu, bez vnější izolace, je procentuálně silnější dotace vlhkosti z bočního směru, tj. infiltrace vlhkosti ze zeminy do podúrovňového zdiva v celé své ploše. Tím je samozřejmě správný záměr zhotovit plošnou injektáž, nikoliv jen liniovou injektáž u podlahy sklepa. Tím, že se jednotlivé šířící clony po provedené injektáži spolehlivě spojují (překrývají), ale v osových vzdálenostech 100 mm, bylo by tedy nutné zhotovit 100 vrtů na 1 m2. Toto je ale neúnosné a tím je technologický postup jiný z výše uvedeného důvodu. Vrty se zhotovují ve vzájemných osových vzdálenostech 250 mm, to je 16 vrtů na 1 m2. To už je ale vzdálenost, která je nepřípustná pro jakýkoliv injektážní přípravek, jelikož se zdivo nemůže v těchto osových vzdálenostech nikdy spolehlivě v celé své ploše nasytit jakýmkoliv injektážním přípravkem. Výsledek je ten, že vždy na mnoha místech podúrovňového zdiva vznikají v ploše nezainjektovaná, respektive nenasycená místa. Pak se v těchto návrzích řešení plošné injektáže proti vlhkosti nezapomene na sanační omítky. Což je správný návrh, ale výsledek bude ten, že na nějakou dobu tyto omítky v podstatě skryjí pronikající vlhkost do zdiva. Proto se bude po nějakou dobu zdát, že je vše v pořádku. Bude ale jen otázka času, kdy se vlhkost v lokálních místech začne projevovat i na povrchu sanačních omítek. Na závěr musím konstatovat, že ze své dlouholeté praxe nejsem příznivcem těchto plošných injektáží do – a to zdůrazňuji – DO zdiva, jelikož je to neplnohodnotná metoda. Teď vysvětlím proč jsem zdůrazňoval tu předložku DO zdiva. Pro plošné dodatečné izolace podúrovňového zdiva je daleko spolehlivější metoda tlaková rubová gelová injektáž určená pro zamezení infiltrace vlhkosti z přilehlé zeminy do podúrovňového zdiva, tzv. bezvýkopová izolace, také nazývaná bezvýkopová opona či membrána. Rubová chemická tlaková gelová injektáž se provádí pro zhotovení vnější svislé hydroizolační clony – membrány – k zamezení pronikání vlhkosti nebo tlakové vody do podúrovňového zdiva z přilehlého terénu, zejména tam, kde nelze provést odkop pro zhotovení nové svislé izolace z rubové, tj. venkovní strany podúrovňového zdiva. Gelová injektáž a její podstata technologického postupu je ta, že se zdivo plošně provrtá skrz v šachovnicovém provedení v osových vzdálenostech 250 – 300 mm a následně se provede injektáž nikoliv do zdiva, ale SKRZ stavební dílec podúrovňového zdiva z vnitřní přístupné strany a to postupným plněním od spodních vrtů směrem nahoru se spotřebou okolo 35 litrů akrylgelu na 1 m2 do nikoliv zdiva, ale do přilehlého terénu, což reálně napustíte. Tím se napouští nejen přilehlá zemina, ale i na rubové straně (povrchu) podúrovňového zdiva vzniká celistvá plošná elastická hydroizolace a tím se celoplošně gelem utěsní bezvýkopově podúrovňové zdivo, čímž se zabrání infiltraci (přenosu) vlhkosti z přilehlého terénu, ale i případnému průniku tlakové vody. Gelová rubová injektáž není již vhodná pro svépomoc, jako je to u snadného technologického postupu Systému AquaStop Cream, jelikož je potřeba u této rubové injektáže drahých speciálních zařízení a hlavně zkušeností.

S přátelským pozdravem

Jiří Schwarz – jednatel společnosti
TRUMF sanace s.r.o.