Dobrý den,
určitě je Váš dotaz směřován k provedení injektáže v obvodovém zdivu nad úrovní terénu. U obvodového zdiva nad úrovní terénu se teplotní podmínky pro rozhodování aplikace v zimním období nemění, ať už se zdivo navrtává z vnitřní či vnější strany. Píši to takto, neboť jsem zaregistroval domněnku některých zhotovitelů, že v případě navrtání obvodového zdiva z vnitřní strany se zimní teplotní riziko v takovém případě snižuje, anebo dokonce vůbec není. Ale samozřejmě to neplatí. Případné promrzání zdiva nad úrovní terénu probíhá nezávisle na tom, zda bylo navrtáno z venkovní či vnitřní strany.
Krémová injektáž v obvodovém zdivu se zateplenou fasádou má jistě jiné teplotní hranice pro aplikaci atd. Také jste se asi nedotazoval na injektáž u zdiva pod úrovní terénu/ve sklepeních, kde se teplota zdiva mění s relativně malými teplotními rozdíly v průběhu ročních období. Zde samozřejmě nedochází v nezámrzné hloubce k promrzání zdiva. To samé platí v případě 1 NP, např. u vnitřních příček, kde se mohou prostory v zimním období temperovat. V těchto případech asi není co vysvětlovat a čeho se obávat.
Možná pro Vás, ale i pro ostatní čtenáře bude má odpověď trochu překvapivá a zajímavá.
Teploty pod bodem mrazu mohou způsobit promrzání zdiva, a tím do určité míry mohou znehodnotit výsledek injektáže. Injektážní krém AquaStop Cream není ale tak náchylný na znehodnocení mrazem, jak se obecně předpokládá. V momentě, kdy klesne venkovní teplota pod 0 °C, tedy pod bod mrazu, se voda začíná měnit ze skupenství kapalného na skupenství pevné, a tím začne měnit své mechanické vlastnosti. Toto ale platí pro H2O. U injektážní emulze na bázi silanů a siloxanů, tj. u krému AquaStop Cream, začíná bod mrazu, čili bod tuhnutí, nejdříve od – 17 °C, což je samozřejmě značný rozdíl. Také je potřeba si uvědomit, že se teplota pro výsledek injektáže neřídí teplotou venkovního vzduchu, ale teplotou ve zdivu, což může mít značnou diferenci. Ale přesto bychom se měli v praxi řídit teplotou venkovního vzduchu, neboť ta dříve či později ovlivní teplotu ve zdivu. Teploty se pomalu srovnávají. Problém je ale úplně někde jinde. I kdyby se injektážní krém ocitl ve zdivu o teplotě pod bodem tuhnutí H2O, ke znehodnocení emulze nedojde. Toto tvrzení mám podložené a prokázané vlastní 3letou zkouškou našeho výrobku, kterou jsem před 11 lety provedl. Po třech letech vystavení injektážního krému velmi nízkým, ale i vysokým teplotám jsem provedl zkoušku ve zdivu, také laboratorní zkoušku, a zjištění bylo zajímavé, možná až překvapivé. Na vlastnostech injektážního krému AquaStop Cream se vůbec nic nezměnilo a svoji účinnost si tento zkušební vzorek zachoval. Jako statutární zástupce výrobní společnosti bych Vás měl s Vaším dotazem odkázat na technický list pro náš výrobek, kde je vše uvedeno v souladu s platnými normami, předpisy a vyhláškami pro udělení certifikace výrobku. Nicméně mnou provozovaná poradna slouží zejména pro praktické rady, a proto Vám odpovím v praktické rovině, která ale není v rozporu s dokumentací, byť jsou některé formulace zdánlivě jiné a nejsou vysvětlovány v širších souvislostech. V případě vyšší procentuální vlhkosti ve zdivu se zvyšuje jeho tepelná vodivost, a tím jsou vyšší i tepelné ztráty, což při poklesu vnější/okolní teploty způsobuje zrychlené snižování teploty ve zdivu, ale i naopak. To je obecně známo. Při vyšším a dlouhodobém poklesu venkovní teploty začne obvodové zdivo nad úrovní terénu postupně promrzat. Voda/vlhkost ve zdivu se začne (od vnější strany zdiva) měnit ve skupenství pevné. Vlhkost obsažená ve zdivu, tj. vlhkost obsažená v pórech a kapilárách, se začne měnit v krystalky ledu, tedy ve skupenství pevné. Krystalky ledu vytvoří bariéru pro dispergaci aktivních látek již provedených výplní injektážním krémem ve vrtech. K promrznutí zdiva dochází postupně a je to ovlivněno vícero faktory, ale myslím, že rozepisovat se jakými a proč není nutné. Takže si vytvořme modelový příklad pro vysvětlení. Injektáž zhotovíme v obvodovém zdivu, a to nezávisle na tom, zda vrty byly provedeny z venkovní anebo vnitřní strany obvodového nadzemního zdiva, ale v době, kdy k promrzání zdiva ještě nedocházelo. Ale hydrofobizace ve zdivu, která spolehlivě zamezí kapilárně vzlínající vlhkosti, vzniká relativně pomalu, a to v řádech několika týdnů. Avšak tento spolehlivý průběh je v zimním období zrádný. Nemělo by se vycházet z teplot v době provedené injektáže, ale musíme počítat s teplotami, které se mohou v zimním období razantně změnit v době vznikající clony proti vlhkosti, která, jak jsem se zmínil v předešlých větách, vzniká v řádech týdnů. Pokud dispergace aktivních látek nebude ještě dokončená a zdivo v této fázi začne promrzat, může se dispergace aktivních látek zastavit v hloubce již promrzlé hloubky zdiva, samozřejmě v závislosti na momentální procentuální vlhkosti ve zdivu, poklesu teploty pod bod mrazu, časové délce tohoto poklesu, druhu zdiva apod. Šíření injektážního krému ve vrtu se ale nezastaví. Injektážní emulze se bude šířit v místech nepromrzlé hloubky zdiva až do ukončení svého procesu. Zdivo totiž velmi pravděpodobně nepromrzne okamžitě v celé své tloušťce. Jaký je tedy důsledek postupného promrzání zdiva? Clony v hloubce nepromrzlé tl. zdiva budou o to intenzivnější, ale v hloubce promrzlého zdiva clona samozřejmě nevznikne. Krystalky ledu obsažené v pórech a kapilárách zdiva vytvoří překážku pro dispergaci. Jednoho dne však roztají a zdivo bude propustné pro kapilárně vzlínající vlhkost, a tím i pro šíření aktivních látek obsažených v injektážním krému AquaStop Cream. Vrty ale mohou být již prázdné, jelikož, jak jsem výše popisoval, injektážní krém se mezitím bude vsakovat do ještě nepromrzlé a teplotně vyšší tloušťky zdiva. Tento výklad jsem napsal z důvodu, aby se tato problematika vysvětlila ve všech souvislostech. Pokud ve Vašem případě budete mít jistotu, anebo spíše budete věřit, že zdivo nezačne promrzat, řekněme cca do 3 týdnů od dokončené injektáže, vše dopadne dobře. Ale můžeme věřit takto dlouhé předpovědi počasí v zimních měsících? Myslím, že jsem Vám poskytl veškeré informace pro Vaše rozhodnutí, zda se pustit do injektáže v obvodovém zdivu v zimním období. Teď jsme ale na konci října a do nadmořských výšek min. 600 m nad mořem ještě není zdaleka období rizikové, což prakticky platí i pro měsíc listopad. Kde je ale hranice rizika poklesu teplot, si musí zhotovitel rozhodnout sám. To není můj alibismus, ale fakta, která se např. do technických listů nedají vkládat. A proto jsou v těchto dokumentech striktně dané teploty a jiné podmínky pro aplikace, ale i doporučené teploty pro skladování, aby měl zákazník jasné informace a mantinely, kterými se má řídit.
Ale jsou v praxi tyto uvedené hodnoty vždy tak absolutní? Kde je hranice skutečného rizika? Asi opravdu v technickém listu, včetně našeho TL pro naše výrobky. Ale myslím si, že tato odpověď může napomoci se v některých případech “uklidnit”, anebo naopak tuto záležitost brát s větší obezřetností. Dvě obecné zákonitosti a jedna rada pro nepříznivý teplotní stav či předpoklad.
1. Krátkodobý pokles teploty pod bod mrazu většinou nezpůsobí promrzání zdiva. Příklad: V noci klesne teplota na – 3 °C (bývá to na několik hodin) a přes den teplota vystoupá na plus 8 °C. Tento výkyv nezpůsobuje promrzání zdiva.
2. Čím více však uvažujeme o zimních měsících, rizika dříve uvedená se zvyšují.

3. Co ale může stavebník dělat, když má již naplánované další stavební práce, které musí navazovat na realizaci krémové injektáže, anebo se teploty začaly snižovat rychleji a dříve, než předpokládal? Jedno řešení přece jen existuje. Jak jsem se již zmínil na začátku, pro zateplenou fasádu neexistují při provedení injektáže téměř žádná omezení, je tedy bez teplotního rizika. Toto je vodítko.
Pokud je zdivo již promrzlé, musí se v tomto případě počkat na jaro a injektáž už rozhodně nerealizovat! Pokud ale zdivo ještě nepromrzlo v momentě zahájení injektážních prací, je možné celou situaci vyřešit takto. Místo injektážní linie překryji polystyrénovými deskami, např. o rozměru 50 x 500 X 1000 mm, a to přesně na střed výšky polystyrénu. Překrytí bude tedy na zdi 250 mm nad i pod místem injektážní linie. Na polystyrénovou desku se po jejím okraji nanese montážní pěna a deska se přitlačí na zeď. Takto provedená tepelná ochrana není složitá a její náklady se pohybují cca 50 Kč za jeden běžný metr. Po šesti týdnech lze desky bez obav ze zdi odstranit. Toto řešení, spíše opatření, je sice neobvyklé, ale pokud se stavebník dostane z různých důvodů do momentu teplotního rizika, tímto postupem se razantně nebezpečí sníží a krémová injektáž Systémem AquaStop Cream proběhne se zdárným výsledkem. Toto řešení je sice nestandardní, ale je dobré znát všechny možnosti, jak případnou nepříznivou situaci řešit.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel společnosti