Dobrý den pane Červený.

Dle Vaší přiložené fotodokumentace je zřejmé, že dlouhodobým působením vzlínající vlhkosti jsou omítky v dolní části fasády značně a tím nenávratně znehodnocené. Před injektáží je nutné tyto zdegradované omítky odstranit. Výška odstranění omítek by se neměla podcenit a tak doporučuji omítky odstranit alespoň 500 mm nad horním okrajem viditelného poškození. Po odstranění omítek je potřeba proškrabat spáry do hl. cca 20 mm, např. kramlí.
Zdivo je potřeba ještě zbavit veškerých povrchových nepevných částic, např. hrubým kartáčem anebo za pomoci vodního vysokotlakého čističe s rotační tryskou (tlaková voda se často používá při opravách fasády). Tím zdivo bude připravené nejen pro injektáž, ale zejména pro zahájení omítacích prací. Technologická pauza od dokončení injektáže zdiva po zahájení omítacích prací by měla byt dodržena, a to min. 14 dní. Po provedené injektáži a uplynulé technologické pauze se provede sanační podhoz/špric. Na tento podhoz lze zvážit přípravek, který Vaše náklady na odvlhčení zdiva už značně nenavýší, ale v případě solí obsažených ve zdivu bude jádrová sanační omítka ochráněna před solemi, které mohou být obsaženy ve zbytkové vlhkosti. Zbytkovou vlhkostí se myslí stav, že je již vytvořená ve zdivu bariéra pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti a tím již zdivo není dotované zemní/vzlínající vlhkostí, ale zdivo není ještě suché a tím mohou soli obsažené ve zbytkové vlhkosti novou sanační omítku částečně kontaminovat, ve Vašem případě asi ne zásadně. Zde je odkaz na zmíněný výrobek AquaSalt Stop: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/wp-content/uploads/2017/12/TL-AquaSalt-Stop-1.pdf. Pokud jste ale na stávajících omítkách žádné solné výkvěty nezaregistrovali a jedná se “pouze” o vlhké mapy, puchýře, nepevnosti k podkladu, pak není tento nátěr pod sanační omítku nutný. Na ještě ne zcela suchý povrch nové sanační omítky, ale již dostatečně pevný, se nanese sanační štuk, který by se neměl tzv. utáhnout. Fasádní barva by měla být také prodyšná a tak doporučuji použít takovou barvu, která by veškeré paropropustné vrstvy neuzavřela. Pro nátěry fasád, kde je povětrnostní zatížení větší než v interiéru, se používá nejčastěji silikátová barva. U památkových staveb se často používá vápenná barva. Sanační omítka by se měla systémově použít v oblasti sanace vlhkého zdiva, ale co se týče výběru sanační omítky, tím myslím značky výrobce sanační omítky, nemyslím si, že je toto to nejzásadnější kritérium. Prvotní a to nejzásadnější je zdivo spolehlivě odizolovat od dotace vlhkosti a v případě působení solí ochránit nově zhotovenou sanační omítku protisolným ochranným nátěrem. Na jeden detail bych přece jen upozornil. Omítka, která je běžně omítaná od podlahy, pochozí plochy atd., ve Vašem případě zámkové dlažby dvorku, je ve styku s tímto podkladem. Zámková dlažba ale není odizolovaná a tím je více či méně vlhká, což je ale naprosto standardní stav. Tato vlhkost se ale přenáší z dlažby do omítky, a to i když bude nová omítka již na suchém svislém podkladu. Toto je sice drobný problematický detail, ale většinou opomíjený. Postačí na vodorovné podkladové ploše ( pokud je vlhká ) vytvořit hydroizolační pásek ve vzdálenosti od zdiva na tl. omítky, který tím oddělí omítku od vlhkého podkladu. Případně při omítání položíme hoblované prkno anebo hliníkovou lať na povrch pochozí plochy a tím se vytvoří mezera mezi podkladem a spodní hranou omítky. Doporučuji lať o výšce cca 30-50 mm a šířce větší než bude tloušťka omítky, aby se po zavadnutí omítky dala lať snadněji a také včas vytáhnout – Hliníková lať je pro tento účel praktičtější. Obě možnosti řešení problému styku omítky s vlhkým podkladem jsou technicky proveditelné, ale ve Vašem případě bych se přikláněl k hydroizolačnímu pásku. U historických objektů naopak k mezeře mezi podkladem/venkovní vodorovnou plochou a omítkou.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz