Dobrý den,
řešíme plísně a vlhkost (standardně 70-75%) ve starším bytovém cihlovém domě, ve druhém nadzemním podlaží. Byla zjištěna vlhkost zdiva 12% (norma je prý 3%) a doporučen nátěr, který budeme realizovat. Zateplení domu není možné (památková zóna). Nedokážeme zjistit příčinu takto vlhkých zdí (vzlínání prý vyloučeno, možná stékání ze střechy… soused vlastnící zbytek domu odmítá řešit) a nelíbí se mi řešit pouze následek a ne příčinu. Mělo by smyls provést kémovou injektáž třeba ve dvou vrstvách z vniřku bytu?
Děkuji z názor,
Lucie
- Lucie Šambergerová stáří dotazu 1 rokem dní
- last edited 1 rokem dní
- You must login to post comments
Vlhké zdivo a plísně v 2. nadzemním podlaží
Dobrý den,
píšete, že se Vaše bytová jednotka nachází ve druhém nadzemním podlaží a procentuální vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 70 až 75 %. Ano, tyto hodnoty jsou již pro obytné místnosti nadlimitní. Vlhkost zdiva uvádíte 12%, což ale může být ovlivněno vzdušnou vlhkostí, která zvyšuje povrchovou vlhkost zdiva. Předpokládám, že měření jste neprovedli hloubkové, ideální by bylo mikrovlnným měřením, jelikož odporové vlhkoměry jsou značně nepřesné, ty měří pouze povrchovou vlhkost zdiva. Vlhkost ve zdivu v 2 NP z důvodu vzlínající vlhkosti od základů téměř vylučuji. Také se zmiňujete o plísních. Toto bývá zapříčiněno vysokou vzdušnou vlhkostí, jelikož pro životaschopnost plísní je příznivé právě prostředí s vyšší vzdušnou vlhkostí, která vytváří i zvýšenou povrchovou vlhkost na stěnách, nábytku atd. Ještě více se toto projevuje v chladnějších místech (v místě tepelných mostů) a v místech, kde neproudí dostatečně vzduch a jeho teplota je vyšší. Na chladnějších površích se vlhkost sráží/kondenzuje, ale také i méně odpařuje. Toto prostředí je ideální pro zachycení sporů a je živnou „půdou“ pro jejich bujení. Ale může to být i naopak, že konstrukce, nejčastěji stěny a podlahy, méně často stropy, jsou vlhké z důvodu nedostatečných hydroizolací spodní stavby, případně havarijním stavem v rozvodech vody, odpadů atd., havarijním stavem střešní krytiny, havarijního stavu v prostorách nad Vámi a vedle Vás, tj. např. teras, koupelen, kuchyní apod., což by bylo ve Vašem bytě zjevně viditelné, a tím i příčina by byla zřejmá. Mokré konstrukce mohou také zásadně zvyšovat vzdušnou vlhkost ve vnitřních prostorách, ale nic takového nepopisujete. Tím i tuto příčinu lze pravděpodobně vyloučit. Také píšete, že zateplení domu není možné z důvodu, že se Vaše nemovitost se nachází v památkové zóně, nicméně zateplení domu by Vám zvýšenou vlhkost ve Vaší bytové jednotce nesnížilo. Naopak, zateplením se dům ještě více uzavírá, jeho prodyšnost se spíše snižuje. To ale samozřejmě neznamená, že by se domy neměly zateplovat. Pokud dům je suchý, bez jakýchkoli poruch v hydroizolacích, bez havarijních stavů a se standardním užíváním pobývajících osob, je zateplený dům značnou výhodou, což asi není třeba vysvětlovat. Standardním užíváním je myšleno to, že se dostatečně větrá, počet osob odpovídá objemu obytných místností, při vaření se používá digestoř, při koupání se zapne ventilátor, prádlo se suší v jiných než obytných místnostech, nebo se při častém sušení prádla opět dostatečně větrá. Nevytvoříme si tedy z bytu, promiňte mi tento příměr, botanickou zahradu, ale opět, běžné množství květin je spíše výhodou, která zvyšuje nejen pozitivní energii a atmosféru, ale i v suchých, např. panelových bytech příjemně zvlhčuje vzduch a samozřejmě to nejznámější a nejvíce ovlivňující vnitřní vzdušnou vlhkost, jsou vlhké konstrukce, jak jsem se zmiňoval v předešlých textech. Trochu mě zaráží Váš záměr provést nespecifikovaný nátěr na omítky, který jste rozhodnuti realizovat. Musím ale podotknout, že jakýkoliv nátěr, ať je reflexní, prodyšný, termoizolační, Vám tuto problematiku velmi pravděpodobně nevyřeší. Jedině, že myslíte nátěr s protiplísňovým účinkem, ze zkušenosti však musím říct, že zatím se nenašel takový protiplísňový nátěr, který by dlouhodobě! zamezoval uchycení a bujení plísní. Tento nátěr však nemůže odstranit příčinu, která bujení plísní přispívá. Nátěry totiž musí být bezpečné pro lidský organismus, a to je pak trochu i v souladu s plísněmi. Na trhu jsou ale klimatické omítky, které řeší problematiku nejen nedostatečného tepelného odporu konstrukcí, a to aplikací zejména z vnitřních prostor, ale mají dlouhodobý protiplísňový povrch, jelikož mají vysoké PH, což plísním „nechutná“. Klimatická omítka velmi dobře „pracuje“ se vzdušnou vlhkostí. Její povrch je nejen při vysoké vzdušné vlhkosti, ale i vlhkosti podkladu suchý, a tudíž pro životaschopnost plísní taktéž nepříznivý. Nicméně i tyto zajímavé omítky neodstraňují příčinu zvýšené vzdušné vlhkosti. Níže Vám vkládám link na klimatickou omítku a reportáž z TV, pořadu Polopatě, kde se o této omítce můj syn zmiňuje. Dotazujete se, zda by mělo smysl zhotovit krémovou injektáž, případně i ve vrstvách. Dle Vámi uvedených skutečností nevidím žádný důvod provést krémovou injektáž, jelikož Vaše bytová jednotka se nachází v druhém nadzemním podlaží. Nebude se tedy jednat o příčinu vzlínající vlhkosti, na jejíž odstranění je Systém AquaStop Cream určen.
Na zvýšenou vzdušnou vlhkost ve Vašich prostorách soused jen těžko může mít vliv, jedině, že by Vaše zdivo zamokřoval např. havarijním stavem vody, odpady apod., ale to se vylučuje s informacemi uvedenými ve Vašem dotazu, respektive z Vašich poskytnutých informací tomu nic nenapovídá.
V případě, že byste měli zájem tuto problematiku se mnou ještě prokonzultovat, můžete mi zavolat na telefonní číslo 603 589 130. Ještě jednou bychom vše probrali, jelikož i já bych měl nějaké doplňující dotazy, jež by nám mohly napomoci k určení podstaty problému/příčiny. Nicméně jsem Vám teď poskytl v obecné rovině informace a myšlenky, které mohou být pro Vás určitým vodítkem či námětem.
Link na klimatickou omítku: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/produkt/klimaticka-omitka/
Pořad Polopatě: https://www.youtube.com/watch?v=3q2sQg4hbXM&t=152s
S přáním hezkého dne
Jiří Schwarz
- Trumf Sanace odpovězeno 1 rokem dní
- last edited 6 měsíců dní
- You must login to post comments