Dobrý den.
Nejprve bych se rád vyjádřil k Vaší první části dotazu. Vlastně dotazu zcela nerozumím, respektive té radě, kdo Vám ji poskytl. Jestliže se jedná o novostavbu a jste přesvědčeni, že zamokření příček bylo způsobeno havarijním stavem v odpadech a dále, jak popisujete – a to je zásadní, že k úniku splaškové odpadní vody již po opravě nedochází, proč dodatečně doplňovat nové hydroizolace pod příčkami? Pokud je tomu tak, jak jste popsali a zavlhání příček způsobil havarijní stav v odpadech a porucha byla odstraněna, je třeba jen počkat na vyschnutí. V případě, že omítky jsou značně kontaminované a již nepevné, je potřeba provést zednické opravy poškozených omítek a následné vymalování. Tím bude celá záležitost vyřešena. Příčina je odstraněna a následky se napraví zednickými a malířskými pracemi.

K té druhé části otázky. Ano, Systém AquaStop Cream je spolehlivá metoda i pro děrované cihly, včetně cihel Heluz. Text jsem použil z podobného dotazu, na který jsem před Vaším dotazem již odpovídal.
Postup injektáže u našeho Systému AquaStop Cream je stejný pro všechny cihly s větším počtem děrování( komůrek), jako je Vaše zdivo Heluz, ale i Porotherm a podobné komorové, děrované cihly, které jsou zděné na maltové spáry.
Tím, že linie vrtů se musí zhotovit v průběžné spáře, dalo by se říci, že je to ideální druh zdiva, tak jako u cihelného zdiva vyzděného z plných cihel. Ale postup navrtání u komůrkového zdiva musí být jiný. Postupovat můžete, anebo spíše byste měl postupovat, dvěma způsoby provedení.
Varianta č. 1: zvolíte si tu nejvhodnější spáru, kterou chcete napustit aktivními látkami injektážního krému. Vrty neuděláte ve spáře, tak jako byste postupoval u homogenního cihelného zdiva, ale cca 30 mm nad touto spárou. Tím si neotevřete komůrky děrovaných cihel v cihelné šáře pod spárou, což se stane při vrtání ve spáře , při vrtání vrtákem o průměru 14 mm. Pokud je komůrkové zdivo vyzděné na základové desce a první řada cihel je založena na prvním maltovém loži na základové desce, odpadá samozřejmě problém protečení injektážního krému o řadu cihel níže. Pokud dům nemá základovou desku a obvodové zdivo bylo založené na základových pásech, v tomto případě často vzniká ten možný problém nejen neúnosné spotřeby, ale ještě riziko neúčinnosti, jelikož injektážní krém proteče o řadu cihel níže, než potřebujeme. Bariéra pro zamezení vzlínající vlhkosti se sice vytvoří, ale níže než je podlaha a tím může docházet k přemostění vlhkosti. Postup navrtání komůrkového zdiva nad zvolenou vodorovnou spárou tomuto protečení zabrání, jelikož si spáru, respektive cihelnou řadu děrovaného/komůrkového zdiva, neotevřete a injektážní krém se zastaví na vybrané maltové spáře, do které se postupně a spolehlivě bude vsakovat. Při tomto postupu zhotovíte clonu pro zamezení vzlínající vlhkosti v požadované výšce, ale tento postup navrtání nevyřeší nadlimitní spotřebu. Vypočítaná spotřeba se dá relativně ,,uhlídat,, a to rozpočítáním spotřeby dle výpočtu naší kalkulačky pro komůrkové cihly, která vypočítá spotřebu na metry čtvereční příčného řezu zdiva a vydělením běžnými metry zjistíte, jaká má být spotřeba (litráž) na jeden běžný metr. Ale chápu, že to bez kalibrace injektážních zařízení není snadné.
Varianta č. 2: navrtání zdiva opravdu provedete v té Vámi zvolené spáře vrtem 14 mm s malým pokrácením než je tl. komůrkové cihly a to z důvodu, aby se komůrky cihly v místě vrtu spolehlivě otevřely. Teď by se mohlo zdát to, že to je ten případ, který nechceme. Ale u tohoto způsobu provedení injektáže komůrkového zdiva je to naopak velmi důležité. Následně vrty vyplníte montážní pěnou s vysokou expanzí. Pěna nejen že vyplní samotný obsah vrtu, ale zejména i komory cihel a to je to podstatné. Po několikahodinové technologické pauze se vrty opět v celé hloubce převrtají. Tím se odstraní montážní pěna z vrtů, ale komůrky zůstanou pěnou vyplněny. Co je ale také důležité, je vrty převrtat vrtákem o stupeň větším, tj. 16 mm. Tím získáme jistotu, že ve vrtu na stěnách, tj. maltové spáry a skeletu komůrkového zdiva nevznikne separační vrstva zbytkového polyuretanu. Vlhkost u tohoto zdiva kapilárně vzlíná maltovou spárou, skeletem a příčkami cihelného zdiva a odvrtáním se nám tato místa opět porézně otevřou pro dispergaci aktivních látek. Spotřeba bude již daná pouze obsahem vrtů a výsledek bude spolehlivý. Nabízí se možná i úvaha, že se předvrtání spáry provede menším vrtákem, následně se vrty vyplní montážní pěnou a odvrtání se provede doporučeným vrtákem o průměru 14 mm. To by ale nemuselo být spolehlivé řešení. Mohlo by totiž nastat toto: vrtákem např. 10 mm by se všechny komory neotevřely a tím by se montážní pěnou nevyplnily a převrtáním v průměru námi doporučených 14 mm by se naopak komory otevřely a celý tento postup by byl zbytečný a nevyhovující. Pokud bych si měl vybrat z těchto dvou variant, asi bych vybral variantu č. 2 a to z důvodu kontrolované spotřeby při plnění vrtů.
Také je ale možné, že injektáž je nutné zhotovit v první řadě děrovaných cihel, jelikož jejich první ložná maltová spára, která je na vodorovné hydroizolaci a desce domu, je ta, kde chcete vytvořit dodatečnou hydroizolaci. V tomto případě by byla použitelná varianta č. 1.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Děkujeme za Vaši rychlou odpověď, poradil jste nám tam, kde mnozí nedokázali.
Injektáž nám poradil technik z firmy provádějící sanace zdiva, který u nás přeměřoval vlhkost. Firma se ale údajně specializuje na starší domy, nikoli novostavby, odmítla nám tedy udělat návrh řešení sanace. Situaci jsme nechtěli podcenit, aby se dál nezhoršovala, i kvůli našim malým dětem a jejich zdraví. Problém se zavlháním příček řešíme už rok, přičemž teprve v dubnu se podařilo najít závadu na odpadech a zatím zlepšení není vidět, omítka se loupe dál a v domě je cítit vlhkost. Proto jsme o injektáži uvažovali, a tím pádem kvůli ujištění jako naprostí laikové směřovali i náš dotaz na Vás, než začneme investovat… Máme k dispozici chemický rozbor zdiva, který odhalil zvýšené množství dusičnanů, snad by měl být příčinou zavlhnutí tedy vskutku odpad. (I když se našlo i o trochu víc síranů.)
Na základě Vaší odpovědi jsme se rozhodli, že za tři měsíce necháme zdivo znova přeměřit, abychom zjistili, zda alespoň trochu vysychá a zda je závada skutečně odstraněna, nebo zda je ještě nějaká další a případně budeme pokračovat injektáží. Ještě jednou děkujeme za radu. Pěkný zbytek dne.

Dobrý podvečer.
Rádo se stalo. Váš navrhovaný postup je rozumný a naprosto souhlasím. Ano, nějaká doba od odstranění havárie už uplynula, budeme věřit že oprava proběhla úspěšně, byly udělané rozbory z omítek, což také něco napovědělo, ale další tříměsíční doba by to měla rozhodnout. Pokud nedojde k znatelnému poklesu vlhkosti ve zdivu po uplynutí této tříměsíční doby, je myslím na místě zhotovit dodatečnou hydroizolaci např. krémovou injektáží a následně zednické opravy. Jinak odborník anebo firma, která se nedokáže podívat na problém logickou úvahou, by se neměla specializovat ani na staré budovy. Řekl bych, že tam je ještě více úskalí, neexistuje většinou žádná dokumentace, nikdo si většinou nepamatuje historii různých přestaveb, natož samotnou výstavbu, proběhlé rekonstrukce, stáří třeba odpadů a rozvodů, jejich tras apod. Řekl bych, že je to přesně naopak. Nechci nikoho kritizovat, ale to je podivné vysvětlení. Promiňte mi ten závěrečný komentář.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

dobrý den,mám příčku z KM Beta příčkovka a po rekonstrukci wc se v chodbě objevila vlhkost od země příčka je asi 10 cm včetně omítky a navíc to po odkrytí omítky vypadá že zedník dával cihly na výšku je tam vidět na cihle drážky dá se i tak udělat odvlhčení? příčka má šířku 73 cm děkuji za radu Hrabalová