Dobrý den. Pokud jsem Vašemu dotazu dobře porozuměl, neptáte se na Systém AquaStop Cream, ale na všeobecnou radu či odpověď, a to, při jaké procentuální vlhkosti ve zdivu je už nutné zahájit sanační práce. To znamená, zhotovit dodatečnou a tím novou a plně funkční hydroizolaci ve zdivu (tím by se v naprosté většině zahájení odvlhčení zdiva mělo začínat), kde již izolace dožila anebo vůbec nebyla. Níže je tabulka, kterou byste se mohl řídit, kdy se do odvlhčení zdiva pustit. Ale např. už při samotném pohledu či doteku na omítky bývá jasné, jestli je zdivo nutné sanovat. U Systému AquaStop Cream není limit pro realizaci ve stupních procentuální vlhkosti ve zdivu. Pouze u zdiva naprosto suchého a mírně vlhkého (první a druhý řádek tabulky ), je výhodné zdivo v místě linie vrtů provlhčit vodou, přes vrty, anebo případně použít aktivátor, který také dodáváme. Injektážní emulze se dokáže dispergovat/šířit póry a i těmi nejjemnějšími kapilárami, tj. strukturou zdiva, tím se na povrch vnitřních stěn pórů a kapilár (komůrek) nanese hydrofobní vrstva, která s minerálním podkladem vytvoří křemíkovou vazbu, která je následně nerozpustná a má značnou životnost. Bez vody ve zdivu je ale doběh aktivních látek omezenější. To je ale spíš výhoda, jelikož u suchého zdiva se dodatečné hydroizolace ve zdivu často neprovádějí. Přesto si ale u suchého zdiva příznivé podmínky dokážeme snadno a spolehlivě vytvořit. U chemických injektáží s jiným chemickým složením to naopak nejde. Tím myslím nejprve zdivo vysušit a pak dělat injektáží dodatečnou izolaci pro zamezení vlhkosti. To je v podstatě nereálné a nemyslitelné. Toto je také jeden z vícero problémů u všech kapalných injektáží, které naopak mají svůj vyšší účinek u suchého zdiva. Rozbor na Vaši otázku by mohl být slovním výkladem na hodiny, ale myslím si, že tato krátká odpověď by Vám mohla být přínosná a možná by Vám stačila pouze tato tabulka.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den,
dekuji za vysvetleni a tabulku, kterou jsem marně hledal.

S pozdravem
Janda