Dobrý den pane Šůro. Dle Vašeho popisu vše nasvědčuje tomu, že v rohu místnosti vzniká rosný bod a tím se na vnitřním chladném povrchu rohové části místnosti kondenzuje vzdušná vlhkost. Dle Vašeho popisu je to učebnicový příklad průběhu kondenzace vzdušné vlhkosti. Samozřejmě se může jednat i o drobné zavlhání zdiva z důvodu dožilosti či poškození stávající vodorovné hydroizolace. Tím by zdivo mohlo vykazovat větší tepelné ztráty. Jen měřením vlhkosti vlhkoměrem je možné zjistit, zda se jedná pouze o kondenzaci vlhkosti v nejchladnějším místě místnosti z důvodu nedostatečného tepelného odporu místa konstrukce anebo kombinací s drobnou dotací zemní vlhkosti, která kapilárně vzlíná v rohu místnosti. Tato dotace vlhkosti může být tak nízká, že se v teplejším období neprojevuje, ale zvyšuje tepelnou vodivost a tím v zimním období, tj. při nízkých teplotách, se povrchová teplota na omítkách ještě více snižuje. Povrchové měření vlhkosti na omítkách by bylo v tomto případě zavádějící. V případě, že provedete měření, je potřeba měření vlhkosti provést v určité hloubce zdiva. Pokud se ve zdivu nadlimitní vlhkost nenaměří, je potřeba vyřešit kondenzaci způsobenou vznikem rosného bodu zateplením konstrukce. Pokud by se ale mírně nadlimitní vlhkost ve zdivu měřením potvrdila (terminologii “mírně nadlimitní vlhkost” jsem použil z důvodu, že dle Vašeho popisu průběhu kondenzace vyšší či vysoká vlhkost ve zdivu zatím působit nemůže), pak je potřeba zhotovit dodatečnou hydroizolaci pro zamezení vzlínající vlhkosti. V případě, že kondenzace ale v zimním období bude probíhat i nadále a stejným způsobem, bude nutné konstrukci ještě zateplit.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz