Dobrý den, paní Kuželová,
naměřená vlhkost je již značně zvýšená, nachází se těsně pod hodnotami, které jsou už vysoké. Znamená to, že zdivo je již nadlimitně vlhké. V některých bodech Vašeho dotazu nemám úplně jasno, např. u této věty: Zároveň budeme dělat novou podlahu, kde s vodorovnou izolací již počítáme. Předpokládám, že touto větou bylo míněno, že při rekonstrukci podlahy uděláte vodorovnou hydroizolaci podlahy, nikoli vodorovnou izolaci zdí. Pokud je to tak, je to samozřejmě v pořádku. V nové skladbě podlahy by mohla být i tepelná izolace apod. V předchozích větách píšete, že jedna zeď přístavby se nachází pod úrovní terénu. Předpokládám tedy, že podlaha této místnosti je na jedné straně z důvodu svažitého terénu již pod jeho úrovní, a tedy i jedna obvodová zeď se rovněž pod úrovní terénu částečně nachází.
Pokud byste tento výškový rozdíl chtěli vyřešit z vnitřní strany stěrkovou hydroizolací, je to možné. Při rekonstrukci podlahy byste na tuto vnitřní svislou hydroizolaci napojili vodorovnou hydroizolaci podlahy a vznikla by klasická hydroizolační vana s vytažením do výšky terénu. Pokud podlaha v době realizace sanace zdí nebude předmětem rekonstrukce, nechali byste svislou hydroizolaci od stávající podlahy do výšky cca 50 – 60 mm nezaomítanou, abyste se při rekonstrukci podlahy na ni bez bouracích prací bezproblémově napojili s izolací nové podlahy. Samozřejmě by bylo výhodnější, kdybyste tyto práce dělali současně.
K dalšímu dotazu: Na svislou hydroizolaci není třeba nahazovat sanační omítku, jelikož podklad pod sanační omítkou bude neprodyšný, a tak sanační omítka v tomto případě nemá co odvětrávat. Omítka AquaSan Porosity je sice také určena na vlhké zdivo, je vysoce prodyšná, takže by se mohlo zdát, že je také zbytečná, ale má oproti běžným omítkám tu výjimečnou vlastnost, že při vysychání nepraská, a to ani na nesavém podkladu, je provzdušněním odlehčená a náklady na její namíchání jsou nízké. Dlouhodobě mám odpozorované, že běžné omítky na této bitumenové hydroizolaci, ale i na asfaltových pásech značně svým vysycháním, a tedy smršťováním vypraskávají, naštěstí ne co k podkladu, ale v plochách. Asfaltové pásy se ještě ke všemu hůře omítají, jelikož je jejich povrch hladký a povrch se zvrásnit nedá. Platí však, že při zhotovení druhé štukové vrstvy se tyto značné praskliny v omítce zakryjí. Poslední, co bych ještě podotkl, pokud jsem Vám ovšem správně porozuměl, bylo by dobré v místě výšky terénu udělat chemickou či mechanickou podřezávku, aby se vlhkost nezvyšovala nad úroveň terénu. To by znamenalo, že injektážní linie, či řez s vložením hydroizolace by byly překryty svislou bitumenovou hydroizolací cca 50 mm nad tuto podřezávku. Kdybyste se chtěli ještě na něco zeptat, doplňující otázku můžete vložit k Vašemu předchozímu dotazu bez jakéhokoli přihlášení.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Ukázka svislé hydroizolace zdiva pod úrovní terénu, kde před natažením hydroizolace na zeď, byla provedena liniová injektáž Systémem AquaStop Cream v místech kopírující terén. Injektáž byla provedena nejen vodorovně, tj. těsně nad terénem, ale i v nakloněné rovině, kdy nakloněná injektážní linie kopíruje náklon svahu.

Ukázka povrchu bitumenové hydroizolace pro snazší omítání.

Omítka AquaSan Porosity na tomto povrchu nesjíždí.

Dobrý den,

velmi děkuji za rychlou odpověď a rady.
Jen mě ještě zajímá, máte zkušenosti s životností takové zdi, kdy zeď zůstává permanentně vlhká, pouze se zevnitř hydroizolací „uzavře“? Předpokládám, že by to nemělo ničemu vadit, betonové chodníky venku jsou také vystaveny vodě a drží…..

Záleží, jaký materiál byl použit při výstavbě, zejména při jejím zakládání. Ale ve Vašem případě se opravdu nemusíme „bát“ o životnost betonové zdi, byť bude permanentně vlhká. Už základy všech staveb jsou trvale ve vlhkém prostředí a teprve až první vodorovná a u podsklepených částí objektů i svislá hydroizolace odděluje spodní konstrukci od působení zemní vlhkosti či tlakové vody. Je však vždy výhodnější svislé konstrukce pod úrovní terénu izolovat z vnější strany, ale někdy to z různých důvodů není možné. A pak se izoluje zdivo pod úrovní terénu i z vnitřní strany. Pokud na tuto konstrukci působí „pouze“ zemní vlhkost, jsou tyto metody v drtivé většině případů v závislosti na kvalitě použité hydroizolace a samozřejmě na provedení dlouhodobě funkční, a to v řádech několika desetiletí. K té poslední větě: Ano, obecně lze s tímto názorem souhlasit.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz