Dobrý den, pane Koláři.
Pří rekonstrukci podlahy se nabízí injektáž zhotovit níže než ve výšce anebo dokonce nad výškou nuly nové podlahy. Stále platí pro dodatečné, ale nové hydroizolace při nejen zakládání staveb, ale zejména rekonstrukcí, že pokud se hydroizolace dají provádět níže, což u zakládání staveb je naprosté pravidlo, proč bychom měli dodatečnou vodorovnou hydroizolaci zhotovit ve finální výšce anebo dokonce nad finální výškou nové podlahy, která bude při rekonstrukci a provedení nové skladby dostatečně vybourána. Injektážní linii zhotovte ve výšce nad vodorovnou hydroizolací podlahy, která je určitě také plánovaná. Vše ale platí za předpokladu, že se výškou injektáže neocitnete pod úrovní zeminy, případně jakési konstrukce, která by byla výše než provedená injektáž. Toto pravidlo platí i pro mechanické metody, a to z důvodu, aby nemohlo dojít k tzv. přemostění či přesunutí vlhkosti. Stačí si skladbu nové podlahy rozkreslit dle jednotlivých výšek, z druhé strany zdí (např. výšku terénu u obvodové zdi, výšku druhé podlahy u vnitřních zdí apod). Pravděpodobně by bylo vhodné, ale za podmínky platné předchozí věty, zhotovit injektáž ve výšce např. podlahového polystyrenu. To by bylo již nad vodorovnou hydroizolací podlahy.
K té výplni vrtů. Pokud by měl injektážní krém zatvrdnout ve vrtu, nemohla by vzniknout hydroizolace v navrtané a zainjektované linii zdiva. Pravděpodobně jste kdesi četl, možná v naší poradně, že se tazatel ptal na výplň vrtů po vyprázdnění krému do okolí vrtu, tj. do zdiva, např. montážní pěnou, a to z důvodu tepelné izolace, ale jen se domnívám. Také se vrty dají po svém vyprázdnění vyplnit maltou a pod.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den pane Schwarzi,
děkuji za odpověď. Zkontroluji především druhou stranu domu, abych se nedostal pod úroveň terénu a provedu injektáž nad novou hydroizolací podlahy. Ohledně mého druhého dotazu. Chápu, že nikde nic netvrdne, ale mají se tedy vrty po vsáknutí krému něčím vyplnit, třeba tou pěnou, nebo je to zbytečné? A pokud ano, tak po jak dlouhé době a případně čím jiným ?
Děkuji Kolář

Dobrý den pane Koláři.
Ano, druhou větou jste mne ujistil, že výšky a případná jejich rizika evidentně správně vnímáte. Dodatečné výplně u krémové injektáže i kapalných injektáží se běžně neprovádějí. Tím myslím po vyprázdnění vrtů od injektážní emulze. Vrty, které se vyprázdnily od krémové emulze, se mohou vyplnit PUR pěnou, a to z důvodu např. tepelné izolace. Tepelná izolace je vhodná u vrtů v obvodovém zdivu nad úrovní terénu. U zdí mezi místnostmi (či u zdiva pod úrovní terénu) to důležité samozřejmě není. Vyprázdněné vrty se ale dají také vyplnit maltou. Vše ale v momentě, kdy je dispergace injektážní emulze ukončena. Zaznívá to skoro ve všech mých předchozích větách. Na většině staveb, řekl bych v drtivé většině prováděných staveb, se vrty zaomítají a tím se zakryjí novými omítkami. Ale u obvodového zdiva bych tepelnou izolaci tak nepodceňoval. Omítka, která vrty zakryje, tepelné ochlazení v místech již prázdných vrtů nevyřeší. Samozřejmě toto platí v momentě značných a dlouhodobějších mrazů v zimním období. Proto dodáváme polystyrénové zátky, které případnému snížení teploty v mrazivých teplotách u obvodového zdiva nad úrovní terénu v místech vrtů spolehlivě zamezují. Ale někdo chce vrty mít dokonale tepelně ochráněny, což určitě není nic proti ničemu, a pak doporučuji použít stavební PUR pěnu.

Vlastní zkoušky termokamerou v roce 2013. Zatěsnění polystyrénovými kuličkami. Dnes již dodáváme válečky o průměru 19 mm a výšce 20 mm, které mají výhodnější dotykovou plochu s vnitřní stěnou vrtů a jsou vyrobeny z XPS polystyrenu. Snímky byly pořízeny v době před zhotovením omítek.