Dobrý den.
Budu Vám odpovídat dle pořadí Vašich otázek. Vrtat nad kamennou podezdívkou, která končí ve výšce 750 mm od venkovní plochy, možná od vnitřní podlahy, ale dle fotografií je rozpoznatelné, že vnitřní podlaha je jen pár centimetrů nad okapovým chodníkem, což je samozřejmě pozitivní poměr výšek mezi vnitřkem a venkem, a tím je vlastně už jedno, zda uvedenou výšku myslíte od chodníku či vnitřní podlahy. Předpokládám, že kde končí kamenná podezdívka, je přechodová, vodorovně vyrovnávající maltová průběžná spára a následuje již zdivo jiné, možná cihelné. Toto místo by bylo pro zhotovení dodatečné hydroizolace pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti ideální. Ale…, je to moc vysoko od podlahy. Ptáte se, zda by dávalo smysl zhotovit injektážní linii(e) u podlahy a tím do kamenné podezdívky. Můj názor je souhlasný u tohoto případu skladby a použitého materiálu. Z fotografie není zcela zřejmé, o jaký kámen se jedná. Pokud je kámen porézní, což se dá z blízka i vizuálně rozpoznat, a pokud vykazuje vlhkost ve své struktuře, pak je porézní, a tím je i tento kámen nosičem vzlínající vlhkosti. Samozřejmě vlhkost vzlíná i maltovými výplněmi, nepravidelnými spárami. Pokud je kamenná podezdívka vrtatelná vrtákem o průměru 14 mm, navrhoval bych provést první injektážní linii ve výšce 40 – 50 mm nad podlahou v osových vzdálenostech 80 mm, max. 100 mm a druhou injektážní linii nad linií první ve stejných osových vzdálenostech, avšak v provedení tzv. “cik cak”. Injektážní linie by měly být vzdáleny od sebe cca 50 mm. Tím se nám zvyšuje pravděpodobnost propojení vznikajících hydrofobních clon v kamenné zdivu bez průběžné spáry. Pokud je použitý zdicí kámen porézní, tak i do tohoto materiálu se pomalu ale jistě injektážní emulze AquaStop Cream® bude vsakovat. Platí totiž stále a spolehlivě pravidlo, že kam kapilárně proniká, vzlíná vlhkost, tam se dokáže právě jedinečným průběhem postupně vsáknout i injektážní krém. Jednoduše napsáno, je schopen, byť do méně porézní struktury minerálního prostředí, dispergovat. Pokud ale použitý kamenný materiál je naprosto nesavý, ten ale vlhkost tím pádem nepřenáší, a zdivo, respektive omítky jsou zavlhlé, je to právě způsobeno maltovými výplněmi mezi kameny. Přímky vrtů provedené dle výše navrženého postupu však protnou maltová místa a opět se bude injektážní krém vsakovat tak dlouho do zdící malty, dokud se vrty nevyprázdní. Tento proces může trvat až 2 měsíce. Ale myslím, že doba vzniku dodatečné hydroizolace nás asi trápit nebude. Samozřejmě není jisté, zda se všechna místa maltových spár přímkou vrtů protnou, ale dvouřadá, ne vzdálená a osově zkrácená injektáž zvyšuje pravděpodobnost protnutí maltových i nepravidelných spár. Mockrát jsem odpovídal, zda dává smysl kameny obvrtávat v jejich spárách. Můj názor je ten, že pokud použité kameny nejsou opracované, či nebyly záměrně vybírány zednickým mistrem při zdění, např. ve tvarech kvádrů, které by tvořily většinovou tloušťku zdiva a jsou to kameny o různých rozměrech a tvarech a tloušťka zdiva je poskládána ve více vodorovných a svislých vrstvách, prostě jsou nepravidelně poskládány, nedává žádný smysl tyto kameny obvrtávat. Představte si, že za krajovým (povrchovým) kamenem je uložený další kámen, ale v trochu jiné výšce a tvaru. Povrchová spára je sice “lákavá”, ale přímka vrtu, byť se do této povrchové spáry vrtáním zanoří, avšak se spára se např. po pár centimetrech začne stáčet dle tvarů uložených kamenů a tím se přímka vrtu velmi rychle vykloní z povrchově viditelné spáry do dalšího kamene. Pokud při zdění byly použity kameny přibližně stejných tvarů a byly kladeny na vodorovné maltové lože, proč nevyužít spáru mezi kameny, samozřejmě za předpokladu, že tato spára je výškově vhodná, je průběžná anebo co tloušťky zdiva podstatná a délka tohoto úseku není zanedbatelná, tak určitě za těchto příznivých okolností se vrtá do spáry, i když po určité vzdálenosti tato využitá spára zaniká. Druhá otázka je na přívod plynu do skříně s uzávěrem a měřením spotřeby plynu. Tam jen dbejte zvýšené opatrnosti, abyste přívod plynu nenavrtal. Popisujete, že přívod je ve svislé ose dvířek od plynoměru. Toto místo jednoduše vynecháte, tím myslím s nějakou několika centimetrovou rezervou z jedné a druhé strany průměru přívodní trubky. Předpokládám, že zaměření přívodu plynu je u Vás možné a reálné. Na téma teploty, respektive zda se pustit do krémové injektáže Systémem AquaStop Cream® před zimou, Vám vkládám zde link. Na tuto otázku jsem mnohokrát odpovídal, a tak při kliknutí na odkaz se dostanete na moji odpověď, kde se tazatel ptal na stejné téma. https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/poradna-sanace-vlhkeho-zdiva/dotaz/blizici-se-zima
K té poslední otázce. Vrty po provedené injektáži můžete zatěsnit námi dodávanými zátkami, které vyrábíme z extrudovaného polystyrenu. Případně použít rychle tuhnoucím cementem. Ale obavu z toho, že po provedené injektáži začne z vodorovného vrtu krém vytékat, mít nemusíte. Injektážní krém je dostatečně hustý. Nejedná se o tekoucí kapalinu.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den, je injektáž vhodná na pískovcové základy, na kterých stojí starý dům
Dříve bylo užíváno jako chlívky. Neustále se na omítkách tvoří výkvět.
Jaký postup by jste doporučoval.
Děkuji

Dobrý den.
Krémová injektáž AquaStop Cream® je účinná i v pískovcovém zdivu. Přesto bych doporučil pro zvýšení jistoty, že se hydrofobní clony šířící se ve zdivu od vyplněných vrtů překryjí v celé půdorysní ploše zdiva (v příčném řezu zdiva) provedené injektážní linie, zkrátit osové vzdálenosti na 80 mm v jednořadé linii, anebo zhotovit dvouřadou injektážní linii s osovými vzdálenostmi mezi vrty 100 mm a výškou (vzdáleností) mezi liniemi cca 50 – max. 60 mm v provedení tzv. „cik cak“.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz