Dobrý den,
je veliká škoda, že jste se rozhodli udělat dodatečnou vodorovnou hydroizolaci zdí až po provedené rekonstrukci podlahy. Vodorovná hydroizolace podlahy by se totiž vytáhla přes chemickou či mechanickou podřezávku zdí, a tak by se obě hydroizolace na sebe napojily, a to v jakékoli zvolené výšce. Ale nemějte obavy, vše se dá ještě napravit, tedy ne zcela, ale co do funkčnosti ano. V 1. NP „bojujeme“ pouze se zemní vlhkostí, která vzlíná kapilárně vzhůru, nikoli s tlakovou vodou, kde je zcela nutné, aby všechny hydroizolace spodní podúrovňové stavby byly na sebe pevně napojené a naprosto těsné. Dle přiložené fotografie, z níž mohu získat představu o stavu a skladbě zdí, bych doporučil využít první spáru mezi betonovým základem a první řadou cihel, kde je pravděpodobně uložena původní hydroizolace, anebo mezi první a druhou šárou cihel.
Výška uložení původní vodorovné hydroizolace ve zdivu nebyla při založení stavby náhodná. Proto je nutné zjistit, co by se mohlo stát, kdyby se injektážní linie zhotovily níže, to je blíže k nule čisté podlahy. Systémem Aquastop Cream se dá vytvořit hydroizolace ve zdivu pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti i v méně nasákavých materiálech, jako je např. Váš betonový základ. U těchto méně nasákavých materiálů je však třeba upravit postup navrtání. Osové vzdálenosti se zkrátí z doporučených 100 mm na 70 – max. 80 mm, anebo se horizontální injektážní linie udělají ve dvouřadém provedení při osových vzdálenostech 100 mm. Druhá injektážní linie by ale měla být od spodní linie vzdálená cca 50 mm. Vrty v liniích musí být proti sobě vždy na středových vzdálenostech mezi sebou. Je to tzv. provedení „cik cak“. Obě varianty budou spolehlivé, ale dvouřadá krémová injektáž se u těchto méně nasákavých materiálů používá častěji. Také doporučuji před injektáží vrty lehce prostříknout AquaStop Cream Inject activatorem, který zvyšuje již tak spolehlivé penetrační účinky injektážní emulze AquaStop Cream v „obtížném“ prostředí, jako je právě nižší nasákavost/ poréznost stavebních materiálů. Tedy – jak vytvořit dodatečnou hydroizolaci pro zamezení vzlínající vlhkosti v betonovém zdivu už víte. Důležité je však také nepochybit výškově. Tím myslím to, že se dodatečné hydroizolace nemohou obvykle snižovat k základům či podlahám bez omezení. Jedná se totiž o to, aby nemohlo docházet k přemostění vlhkosti např. z neodizolovaného přilehlého terénu z druhé strany obvodové zdi, případně z neizolovaných podlah vedlejších místností apod. Tuto výškovou zákonitost je třeba mít neustále na zřeteli. V případě, že by snížením injektážní linie hrozilo přemostění vlhkosti z čehosi přilehlého či stavebně provázaného a zavlhlého, je třeba chemickou či mechanickou podřezávku udělat v takové výšce, kde riziko přemostění už nehrozí. To je má odpověď na Váš dotaz. V případě, že správná výška pro injektážní linii bude kdesi nad betonovým základem, nedá se už nic jiného dělat a toto místo pro injektáž využít. Výškový rozdíl mezi čistou nulou podlahy a injektážní linií je třeba zaizolovat stěrkovou hydroizolací (např. AquaStop Bitumen2K), kterou lze po vytvrdnutí zaomítat. Je ale jasné, že se již tato svislá hydroizolace nedá napojit na vodorovnou hydroizolaci v podlaze, ale to není až takový problém, jelikož jak jsem již na začátku mé odpovědi podotkl, izolujeme zemní vlhkost, nikoli tlakovou vodu. Doporučuji otevřít si následující vyhledávací slovo výška linie vrtů, kde najdete také mnoho informací pro správné zvolení výšky injektážní linie.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz