Dobrý den. Pochopil jste to správně, ale je potřeba to ještě dovysvětlit.
První příklad. Nepodsklepený dům:
Pokud není dům, nebo jeho půdorysní část, podsklepená, a podlahy 1NP jsou tím nad terénem, je výška linie vrtů daná výškou vnitřních podlah, tzn. že se injektáž Systémem AquaStop Cream zhotovuje co nejblíže k vnitřním podlahám. Obvodové zdivo nepodsklepeného domu zavlhá z důvodu dožilosti původních vodorovných hydroizolací. Výška podlahy nepodsklepeného domu je např. 500 mm nad terénem. Mohlo by se zdát a vlastně to i láká, zhotovit injektáž, tj. podříznutí zdiva ve výšce nikoliv co nejblíže k podlaze, ale k terénu, aby se vzlínající vlhkosti zamezilo ve výšce terénu. U nepodsklepeného domu by byl ale tento postup, respektive výška injektáže, značným pochybením. Bylo by to z důvodu, že vznikne výškový rozdíl mezi výškou linie injektáže a výškou podlahy. Injektáž by byla zhotovena cca 450 mm pod podlahou. Je potřeba si ale uvědomit, že pod podlahou je zavlhlý zásyp a zemina, která je přilehlá k obvodovému zdivu bez odizolování. Tím je zdivo dotované zemní vlhkostí nejen od základů, ale právě v tomto případě i z vnitřního bočního směru a to od hloubky základů do výšky podlahy, a tak v případě, že by se dodatečná hydroizolace zhotovila co nejblíže k terénu, docházelo by k tzv. přemostění vlhkosti nad zhotovenou hydroizolaci a to v rozdílové zmiňované výšce. Spodnímu směru vzlínající vlhkosti od základů by se sice zamezilo, ale boční dotace vlhkosti ze zeminy do zdiva by působila stále a tím by se očekávaný výsledek nemohl dostavit. A proto odcituju první větu tohoto příkladového modelu nepodsklepeného domu: Pokud není dům, nebo jeho půdorysní část, podsklepen/podsklepená a podlahy 1NP jsou tím nad terénem, je výška linie vrtů daná výškou vnitřních podlah, tzn. že se injektáž Systémem AquaStop Cream zhotovuje co nejblíže k vnitřním podlahám.
Druhý příklad. Podsklepený dům:
Zhotovitel se rozhodl dodělat vodorovnou hydroizolaci v obvodovém zdivu a to v místech podsklepené části půdorysu domu. Podúrovňové zdivo ale není předmětem řešení sanace a tak se zhotovitel zaměří na zamezení vzlínající vlhkosti v místech nadzemní části obvodového zdiva. V tomto případě je naopak vhodné zhotovit výšku linie injektáže AquaStop Cream co nejblíže k terénu a nikoliv k podlaze 1NP. Je to výhodnější z důvodu, že se zamezí vzlínající vlhkosti již u terénu. V tomto případě totiž nemůže docházet k přemostění vlhkosti tak, jako v prvním příkladu a to z prostého důvodu, že z žádné strany v této výšce zdiva není zemina. Kdyby se injektáž v tomto případě provedla u podlahy 1NP, která je např. také 500 mm nad terénem, nebylo by to zásadní pochybení, ale vlhkosti by se zamezilo o těch 500 mm výše, což by byla v tomto případě škoda.
Třetí příklad. Podsklepený dům:
Dům je v místech sanace podsklepený. Zhotovitel chce ale zamezit vzlínající vlhkosti už u podlahy suterénní místnosti. V tomto případě se zhotoví injektáž co nejblíže podlaze suterénních místností. Vzlínající vlhkost, která působí od základů, bude přerušena. Ale v tomto případě je naopak neodizolovaná přilehlá zemina z venkovní strany obvodového zdiva a to už od základů do výšky terénu. A tak v tomto případě je nutné zhotovit odkopem novou svislou vnější hydroizolaci a to opět od výšky terénu s cca 100 mm výškovým přesahem až do hloubky nejlépe základové spáry. Pak budou oba dva směry dotace vlhkosti do podúrovňového zdiva přerušeny a obě hydroizolace se budou doplňovat a tím zdivo vyschne již od podlahy suterénní místnosti. Samozřejmě, ne vždy se dá ale obvodové podúrovňové zdivo odkopat a zhotovit svislou izolaci pro zamezení infiltrace vlhkosti ze zeminy, tj. z bočního směru a tak injektáž u podlahy suterénu sice zamezí vzlínající vlhkosti od základů, ale bez svislé vnější izolace zdivo velmi pravděpodobně bude neustále zavlhlé. Dochází opět k přemostění vlhkosti, ale z vnější strany stavebního dílce. Injektáž, dodatečná hydroizolace u podlahy suterénních prostor může sice částečně snížit procentuální vlhkost ve zdivu, ale bez funkční vnější svislé hydroizolace podúrovňového zdiva, zdivo nevyschne. Ale i v tomto případě jsou možná sanační řešení, ale to je už další kapitola.
Závěr: Tyto výšky pro zhotovení dodatečné vodorovné izolace ve zdivu platí pro všechny technologie, které se používají pro zamezení vzlínající vlhkost.
V případě nejasností mi můžete zavolat na poradenskou linku, kterou také provozuji a to na čísle 731 565 565

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel

Dobrý den,

chtěl bych navázat na konec Vaší odpovědi, která začíná a končí:

Samozřejmě, ne vždy se dá ale obvodové podúrovňové zdivo odkopat a zhotovit svislou izolaci pro zamezení infiltrace vlhkosti ze zeminy, tj. z bočního směru ………………………………………………………………………….ale to je už další kapitola.

Má otázka: Jaká je to řešení v případě nemožnosti odkopat vnější část zdiva z důvodu sousedící komunikace s domem?

Děkuji Matzke

Dobrý den. Na vše existuje řešení a to i pro tento stav. Jsou v podstatě dvě možnosti jak zdivo izolovat proti pronikající vlhkosti z přilehlého neodizolovaného terénu a to bezvýkopově. Link na technologii, která je vysoce spolehlivá. Je ale dosti nákladná. Zde klikněte: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/gelova-injektaz/
Druhá možnost je také spolehlivá a i méně nákladná. Na zdivu pod úrovní terénu se odstraní omítky. Následně se zdivo tzv. obvrtá a to u podlahy a těsně nad terénem. Tyto dvě linie krémové injektáže Systémem AquaStop Cream se ale ještě musí propojit tzv. svislicemi, to je navrtání mezi horní a spodní řadou injektáže od jejich krajových vrtů. Injektážní svislice se vrtá stále na celou tloušťku zdiva s pokrácením cca. 50 mm, aby se zdivo vrtem neotevřelo oproti zemině. Byť je v vždy výhodnější vrty méně pokracovat, tj. o doporučovaných 30 mm – 40 mm než je tl. zdiva, v tomto případě raději vrty doporučuji pokrátit o něco více a to těch již zmiňovaných 50 mm. Tím je podúrovňové zdivo obvrtané injektážními liniemi a to do jednoho celku, většinou to bývá v obdélníkovém, čtvercovém obvrtání, ale může to být i do lichoběžníkového obrtání, atd., vše záleží jakou plochu zdiva chceme z vnitřní strany obvodového zdiva, které je pod úrovní terénu, zaizolovat proti pronikání vlhkosti do vnitřních prostor. Takže, ze zdiva máme omítky odstraněné, zdivo očištěné, spáry proškrábané a zdivo je obvrtané a zainjektované. Pak na tuto svislou plochu podúrovňového zdiva se nanese tenkovrstvá stěrka, např. se dá použít univerzální malta, která se dá tenkovrstvě nanášet natahovákem, hladítkem. Univerzální malta má po vyzrání velkou pevnost a přilnavost k podkladu a na tuto již pevnou stěrku se nanese ve dvou vrstvách svislá hydroizolace v celkové tl. 5 – 6 mm např. námi vyráběná bezešvá hydroizolační stěrka AquaStop Bitumen 2K. Na tuto hydroizolační stěrku se dá aplikovat běžná omítka. Vlhkost obsažená ve zdivu nemůže pronikat přes svislou hydroizolační stěrku do omítek a jelikož se zhotovilo i obvrtání zdiva Systémem Aquastop Cream, vlhkost se nemůže posouvat výše, ale ani do bočního směru. Můj terminus technicus, vlhkost se ve zdivu zakonzervuje. To že zdivo pod hydroizolační stěrkou bude trvale zavlhlé, nemůže mít u podúrovňového zdiva žádný negativní vliv. Např. základy domu, případně základová deska domu je trvale ve vlhkém prostředí a teprve na desce či základovými pásy se zhotovují vodorovné a svislé hydroizolace. Toto popisuji jen pro vysvětlení, že vlhkost není pro klasické druhy zdiva (cihla, kámen apod) zásadní destruktivní veličina. U zdiva, které je ale nad úrovní terénu a je toto zdivo je zavlhlé, tam vlivem zejména silných mrazů dochází k postupné povrchové erozi. U zdiva, které je pod úrovní terénu k vážnější erozi, degradaci samotného běžného stavebního materiálu nedochází i když je zdivo trvale zavlhlé. Závěr: Je vždy stavebně výhodnější zhotovit izolace z venkovní strany stavebního dílce, ale pokud nelze provést odkop, jsou tu dvě spolehlivé možnosti, jak zamezit pronikání vlhkosti do vnitřních suterénních prostor. Samozřejmě se dá svislá plocha zaizolovat i jiným materiálem, než zmiňovanou hydroizolační stěrkou AquaStop Bitumen 2K. Dá se na připravený podklad zhotovit krystalický nátěr, který také zdivo plošně povrchově uzavře a pod. Plošná injektáž do zdiva (výše zmiňovaná gelová rubová injektáž se zhotovuje skrz zdivo) pro zamezení vlhkosti z bočního směru, to je z přilehlé zeminy není spolehlivá. Vysvětlení, proč plošná injektáž do zdiva! není spolehlivá metoda. Klikněte na níže uvedený odkaz, kde jsem rozsáhleji tazateli před Vám odpovídal. Vkládám toto téma i do této odpovědi a to z důvodu, že by se mohlo zdát, že se nabízí i třetí možnost, jelikož tuto plošnou injektáž do zdiva registruji, jak je stále některými sanačními firmami nabízena, ale mé přesvědčení odpozorované z dlouholeté praxe je to, že plošná injektáž do zdiva je nespolehlivá metoda. Zde link na toto téma: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/poradna-sanace-vlhkeho-zdiva/dotaz/venkovni-hydroizolace-zdiva-bez-odkopani

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz