Dobrý den pane Slezáku. Co jsem pochopil z Vašeho popisu provedených prací, měl bych několik připomínek, snad i užitečných rad a možná i výhrad. To, že jste vybrali podlahy do hloubky 70 cm je v pořádku. Trochu je podle mého názoru škoda, pakliže jste to neudělali, že jste po vybrání zeminy nezhotovili podkladový beton, na který se dá izolovat proti vlhkosti ať tavenou lepenkou nebo lépe bezešvou bitumenovou stěrkovou izolací AquaStop Bitumen aj. Pak se dala výška dosypat, což jste jak popisujete udělali. Následně jste zhotovili tepelnou izolaci pravděpodobně extrudovaným polystyrénem a dokončili skladbu podlahy betonovou mazaninou s výztuží. Pokud jste to např. takhle udělali, je vše v naprostém pořádku. Jen co jste nepsal je, zda jste zhotovili hydroizolační clonu v obvodovém a vnitřním zdivu proti zamezení kapilární vzlínající vlhkosti ať mechanickou či chemickou technologií, například naší metodou – dvoufázovou tlakovou krémovou injektáží pro sanace zdiva. Pokud se vybere podlaha, tak je to ideální stav pro zhotovení hydroizolační clony v obvodovém a vnitřním zdivu, jelikož se již zmiňovaná hydroizolace, která by měla být zhotovená na podkladovém betonu, vytáhne i na svislou část zdiva přes hydroizolační clonu ve zdivu, která se zhotovuje nad izolovaným podkladovým betonem. Tím nemůže vlhkost pronikat do horních vrstev skladby podlahy a zároveň ani neproniká kapilární vlhkost zdivem a tyto dvě hydroizolace podlahy a zdiva jsou spojené. Co se týče popsaných odkopů je můj názor tento. Při ručním výkopu nebo výkopu s použitím mechanizace je nutné dodržovat několik zásad. Výkop musí být dostatečně hluboký (až na základovou spáru), jelikož narážíme často na to, že odkopání domu je nedostatečně hluboko provedeno a tudíž následná provedená hydroizolace nebo odvětrávací systém, zejména u podúrovňového zdiva, není plně funkční. Poté je třeba řádně očistit obnažené zdivo od zbytků zeminy a jiných nepevných materiálů buď tlakovou vodou nebo mechanickou cestou (třeba kartáčem ). Toto bych označil za první úspěšný krok pro zdárné pokračování odizolování svislé podúrovňové části obvodového zdiva.
Pak se provede maltová cementová vyrovnávací stěrka, která se po vytvrdnutí natáhne bitumenovou (asfaltovou)stěrkou AquaStop Bitumen 2K (hydroizolace nemá spoje, bezešvá) v dostatečné tloušťce (cca 5 mm) s případně vloženou perlinkovou síťkou a tím se vytvoří pevný hydroizolační povrch obnaženého svislého zdiva. Po zaschnutí bitumenové stěrky 2K se celá plocha hydroizolace ochrání nopovou fólií nebo nopovou folií s kašírovanou geotextilií před poškozením při zpětném zásypu. Fólie musí být vždy řádně ukončena utěsňovací lištou, nejlépe v úrovni budoucí pochozí plochy. Klasická nopová fólie o výšce nopů 8 mm nenahrazuje izolaci!!! Pokud je potřeba , dá se provést montáž extrudovaného polystyrénu na zhotovenou bitumenovou hydroizolační stěrku, čímž se zamezí možnému promrzání zdiva. Pak se opět provede montáž nopové fólie jako poslední ochranná vrstva před zásypem. Nopová fólie se vždy ukončuje lištou.
Druhá možná varianta je odvětrávací systém podúrovňové svislé plochy obvodového zdiva speciální nopovou fólií, která má nopy(kalíšky) vysoké 20 mm a vysokou pevnost proti poškození a tím může docházet k proudění vzduchu mezi fólií a nezaizolovaným, očištěným zdivem, avšak za předpokladu, že je zajištěn dostatečný přísun vzduchu a odvětrání. I toto má své zákonitosti, které jsou nutné pro vytvoření dostatečného proudění vzduchu. Samotným horním zakončením nopové fólie odvětrávací lištou se proudění vzduchu nedocílí! Nevýhodou tohoto systému je, že jsou období, kdy relativní vlhkost vzduchu je tak vysoká, že paradoxně dochází k zvlhčování zdiva a při silných mrazech dochází k promrzání zdiva a následné kondenzaci na vnitřních omítkách a tím k vytváření plísní na povrchu omítek. Nezanedbatelné jsou i tepelné ztráty ve vnitřních prostorách. Možnost jak vyřešit toto promrzání je aplikovat ve vnitřních prostorách speciální termoizolační sanační omítku s vysokou tepelnou izolací, čímž se zabrání tepelným ztrátám a kondenzaci na jejím povrchu, ale náklady na sanační opatření se tím zvyšují.
Proto si myslím, že první metoda je spolehlivější bez výše uvedených rizik. Druhá metoda je vhodná zejména u historických objektů, kde nechceme docílit úplného vyschnutí zdiva. To se týká zejména opukového zdiva, kdy při jeho úplném vyschnutí může dojít ke snížení pevnosti, jelikož tento stavební materiál potřebuje svoji přirozenou vlhkost. Posledním důležitým krokem, zejména u první varianty, tj. při aplikaci např.bitumenové hydroizolace, je vytvoření dodatečné vodorovné hydroizolační clony tlakovou chemickou injektáží zdiva v suterénní části domu (u podlahy), to je samozřejmě v podsklepené části půdorysu domu a u nepodsklepené části samozřejmě u podlahy přízemních prostor a tím se zabrání pronikání vzlínající vlhkosti do zdiva z podzákladí domu, jelikož se odkopem a následně provedenou svislou hydroizolací nelze pod základ domu dostat. Ještě než se výkop zasype, dá se zvážit zhotovení drenážního systému pro odvedení spodní vody, ale to už je jiná kapitola. Samozřejmě jsou další a další možnosti jak sanovat vlhké zdivo, ale tato poradna má sloužit zejména k radám pro zhotovení injektáže zdiva svépomocí. Tato sanace zdiva není na jednoduchý univerzální recept jak postupovat. Dále si myslím a to se prosím neurazte, že v tomto rozsahu sanace je již vhodné oslovit odbornou firmu, která by provedla místní prohlídku, zhotovila smysluplný návrh řešení a cenovou nabídku. Tento Váš případ dle mého názoru již není pro sanace zdiva svépomocí. Pokud se jedná o rodinný dům v Praze a okolí, můžete nás poptat a my Vám výše uvedené služby poskytneme.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel společnosti
TRUMF sanace s.r.o.