Dobrý den,
to je takový překladatelský oříšek, vlastně technický oříšek 🙂. Promiňte, že mě ta první část věty napadla a podělil jsem se o ni.
Ale teď už seriózně. Téměř vše má nějaké řešení. Pokud děrovaná cihla je kladena na zdicí pěnu, tak tyto spáry nejsou nasákavé pro vodu, a tedy ani pro injektážní krém, což jste správně popsal v předposlední větě svého dotazu. Potom se ale nabízí otázka, jak je možné, že první cihelná řada nad podlahou trpí vlhkostí. Pokud tento stav nezpůsobuje něco jiného, jiný zdroj zamokřování než jen působení zemní vlhkosti, je jediné možné vysvětlení – cihlová řada je zamokřována vlhkostí z podlahy, to by bylo z boku, anebo od svého základu, tedy odspodu. Tomu odpovídá skutečnost, že jste si lokalizovali výšku předpokládané první spáry cihlové zdi, která je dle Vašeho popisu 50 mm pod nulou betonové podlahy, a tudíž není možné určit, co bylo použito pro založení první řady cihel. První cihlová řada/šára může být založena klasickým způsobem, a to na maltu, na stavební lepidlo, což je velmi pravděpodobné. Další vrstvy cihel už jsou kladeny na zdicí pěnu, proto je vlhká pouze první šára cihel. Druhá, avšak méně pravděpodobná příčina je ta, že cihly jsou dotovány vlhkostí vlivem styku s vrchním betonem podlahy garáže, což by ale znamenalo, že podlaha je vlhká z důvodu absence hydroizolace, spíše ne zcela funkční již od výstavby, vzhledem ke stáří stavby. Pokud toto ale dokážete vyloučit, pak téměř jistě příčina spočívá v tom, že pod zdmi není hydroizolace a první ložná spára je maltová. Pokud tomu tak je, pak by opravdu pomohl Systém AquaStop Cream.
Popíšu Vám návod, jak u tohoto děrovaného zdiva injektáž zrealizovat:
Vrty byste provedl co nejblíže k podlaze. Tady není zatím žádná změna oproti běžnému technologickému postupu. Odlišnost však již spočívá v tom, že následnou výplň vrtů nemůžete provádět běžným způsobem, poněvadž byste do tohoto druhu zdiva, které je plné svislých otvorů, spotřeboval nepřijatelně velké množství emulze, což by sice nemělo vliv na příznivý výsledek, ale z finančního hlediska by to bylo neúnosné. Ve Vašem případě tedy doporučuji následující postup výplně:
Navrtání zdiva je standardní, jako u zdiva z plných cihel, ale i jiných méně homogenních stavebních materiálů, avšak víme, že vodorovné vrty nebudou vedeny ve spáře, ale budou protínat cihlový skelet a děrování. To by se mohlo zdát, že je vlastně nevýhodné a nepřijatelné, ale ve Vašem případě to tak naštěstí není. Co se stane, když plníte takto navrtané děrované cihly nad spárou – ani injektážní krémová emulze se v takto svisle otevřeném prostředí nemá šanci udržet a v podstatě okamžitě začne stékat, byť pomalu, na ložnou spáru. Krém steče na maltovou spáru, do které se bez jakýchkoli obtíží vsákne. Tím se maltová lože, spára, nasytí hydrofobními látkami a stane se nenasákavá, a tak samozřejmě ani první řada cihel už nebude dotována vlhkostí. Pokud ale první spára je zdicí pěna, tak injektážní krém také steče na tuto nenasákavou spáru, ale samozřejmě se do ní nezačne vsakovat, ale injektážní krém AquaStop Cream se neodpaří, nezatuhne a bude se neustále vsakovat do skeletu a všech příček cihly v blízkém okolí místa vrtů. Emulze se ale nebude vsakovat pod celým rozměrem pevné profilace cihel, tj. všech příček mezi otvory a skeletu tak, jako by tomu bylo v maltové spáře. Pokud je tedy spára ze zdicí pěny, tak se tímto postupem nedocílí spolehlivého nasycení spodní části cihlové plochy, což ale na druhou stranu u nenasákavého podkladu vlastně ani nepotřebujeme. V případě, že je tedy první ložná spára zdicí pěna, nabízí se 2 možnosti, jak tento problém vyřešit. Vrty by se zhotovily svisle co nejblíže ke stěně, a to do hloubky betonové podlahy cca 50 mm a následně by se vyplnily injektážním krémem. Při takto nestandardním postupu doporučuji zhotovit osové vzdálenosti mezi vrt po 80 mm a případně vrty po několikatýdenní pauze ještě jednou vyplnit. Je to z důvodu, že u vertikálních vrtů bude vznikat nejintenzivnější hydrofobizace u dna vrtů, což právě u vodorovných vrtů nenastává, ale my v tomto případě potřebujeme vytvořit v betonové podlaze podélnou a v celé tloušťce betonu vodoodpudivou bariéru k zamezení přenosu vlhkosti z betonu do zdi. Samozřejmě, pokud je to tato příčina. Druhá možnost je, že lze udělat svislý řez do dostatečné hloubky podélně a co nejblíže zdi a do toho řezu vložit hydroizolaci, či vyplnit tento řez hydroizolačním materiálem na tekuté bázi apod. Tím se zavlhlý beton odizoluje od spodní svislé části cihel. Přesto si troufám odhadnout, že tento případ to pravděpodobně nebude a bude se jednat spíše o vzlínající vlhkost, která vzlíná odspodu přes maltovou spáru do cihel. Pak je třeba postupovat dle výše uvedeného postupu. Má to však zmíněný problém, který je spojen s udržením spotřeby v přijatelné míře. V tomto případě nezbývá nic jiného, než si propočítat celkovou spotřebu a rozložit si ji na etapy, např. na spotřebu jednoho běžného metru, a snažit se spotřebu injektážního krému úbytkem v aplikačním zařízení rozdělovat a provádět si v jednotlivých úsecích kontrolu spotřeby, a pokud se ujistíte, že v těchto úsecích je spotřeba přijatelná, bude vše v pořádku jak z hlediska výsledku, tak Vašich nákladů. Ještě bych doporučil před injektáží krémem do vrtů v cihlách aplikovat AquaStop Cream® Inject Activator, který značně pomůže, aby se injektážní krém vsákl z povrchu do maltové spáry snadněji a zejména rovnoměrněji a také do spodní části skeletu cihly, což ale už není v tomto případě tak důležité.
Závěr: Pokud vše uděláte dle mého doporučení, cihelná řada musí být do pár měsíců suchá.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz