Dobrý den pane Šulci.
Přesně nevím, co myslíte možnou kolizí? Prosím o upřesnění. Co se myslí ve stavebnictví slovem extravilán je mi známo, ale i zde to má širší význam.
S pozdravem
Jiří Schwarz

Ještě jednou dobrý den pane Schwarzi.

Kolizí v mém dotazu mám na mysli, mohu-li na korunu stávající kamenné stěny z opuky s hliněnou maltou nabetonovat klasický žb ztužující věnec, který bych ale “schoval do kamenné obezdívky, aby nebyl ani z jedné pohledové strany vidět. Stěna je torzo bývalé obvodové stěvy stodohy hospodářské usedlosti a do budoucna by měla plnit funkci dělící stěny mezi dvěma venkovními prostory, dvorem a zahradou.

Děkuji za Vaši radu a jsem s pozdravem, David Šulc.

Dobrý den pane Šulci. Železobetonový věnec, který chcete zhotovit na bývalé obvodové zdi, která byla spojena s dalšími konstrukcemi stodoly a byla nedílnou součástí budovy, je myslím nutný pro zvýšení její pevnosti a tím i stability. Obložení věnce přírodním obkladem je z hlediska estetiky také vhodné. Je také otázka, zda by se neměla zhotovit sonda u základu této zdi, abyste zjistil i stav základu. Nepředpokládám, že by tato historická budova měla základy hluboko založené a už vůbec ne betonové. Nejspíše základová spára nebude hluboko pod povrchem a první vrstva základových kamenů byla volně ložena. Možná by u tohoto solitéru, jestli se to takto dá nazvat, tím že již nebude mít jakékoliv stavební provázání s jiným konstrukcemi – ty prostě budou anebo už jsou zbourány – pokud jsem tedy Vašemu záměru dobře porozuměl- by bylo dobré po zhodnocení základů zhotovit betonové stažení tohoto základu a tím zvýšit stabilitu budoucí samostatné stěny. Poslední co mě napadá je, že by bylo vhodné, řekl bych až nutné, ochránit tuto zídku přistřešením. Plechová stříška asi nepřichází ve Vašem případě v úvahu, ale dovedu si představit, že by se na betonový věnec položila v mírném spádu, ale s dostatečným předsazením ke svislé rovině stěny, např. pálená krytina typu bobrovka, prejza a pod. Mám totiž obavu, že by zídka bez tohoto přistřešení byla značně zamokřována dešti a to by určitě urychlovalo, zejména v horní části zídky, její stárnutí. Obložení by asi začalo odpadávat jako první, a eroze by se zrychlovala. Voda by se začala vsakovat, s časem by si našla místa pro průtok mezi kameny a věncem do zídky. To by se velmi rychle projevilo na degradaci zídky. Také existují hydrofobní nátěry na povrchy betonových konstrukcí, ale i na fasády a i na kamenné prvky, kde např. není žádný překryv a např. fasádní prvek či plocha je vystavena dešťovým srážkám a v těchto případech se pak tyto hydrofobní nátěry používají. V 90. letech minulého století se těmto nátěrům říkalo, zejména při používání na památkových objektech, neviditelné oplechování. Již dlouho jsem tento výraz nezaslechl, nezaznamenal, ale vše se vyvíjí, a to nejen technologie, ale i jazyk, a to i ve stavebnictví.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz